Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

Utkání

V boleslavském dvoře mezi chýšemi na spadnutí, mezi rozvalenou zídkou a stavením, kde přebývá urozený pán se svými syny a s dcerami a s chotí Kateřinou, se žene smečka psů. I vpadne mezi slepičí hejno a rozežene je na všechny strany. Kohoutek volá v boj s větví jabloně, slípky se krčí kdesi v hraničkách dřeva a rozčilenou slepičí nohou vyhrabují nejhlubší důlek. Za hlasitého kvokání a kokrhání vjede potom na dvůr nějaký oděnec a práská bičem. A dále? Na rybniční hrázi, ne příliš vysoké, ne příliš nízké, neboť ani důvod toho sporu nebyl příliš význačný, se jednou sešel starý služebník rodu pana Boleslava s neznámým zbrojencem. Zbrojenec byl tučný, sluha měl opasek jen z hladu a chrastil kostmi. Co měl tedy sluha udělat? Ba, na mou duchu, Pán Bůh jej osvítil a chlap se uhnul s cesty. V hubě křesťanské pozdravení a v ruce pěkně ukryté za hřbetem pěkný obušek div se netřel třpytnou, jak se říká, hladinu zrcadla vodního.

„To se mi líbí,“ řekl zbrojenec, „ale nechtěl bys mi vedle pozdravení říci kolik má kohout noh a proč se pekou jen po jedné straně?“

Pah, sluha, staré dobrotisko, zůstal s hubou dokořán. Stojí, škrábe se za ušima, a netuše nic zlého, vyjme ruku, v níž drží krásný, tuhý, pokrvácený, v ranách vyválený, bolestí třískaný obušek. A tudy na to chlape zdvořilá, kdybych ti byl nedal hádanku, byl bys mi ty dal sochorem! Ach sláva loňskému sněhu, šňupko, mám tě, už se nevzpamatuješ. Při podobných říkánkách jal se milý zbrojenec bušiti do chasníčka a ztloukl jej jako žito.

Asi za pět dnů byl pak ten zlořečený zbrojenec právě na tom místě a na hrázi v dubinách pod modrým nebem zpráskán jako pes a div nevypustil svou rozchechtanou duši.

To vše se, jak dá rozum, doneslo k uším pana urozeného Boleslava a jak by smet i k Alonzzovi. Hospodář obchází právě svůj dům, je rozveselen, chechtá se do vousů, mne si ruce, je rozveselen, že chasa navzdory hladu se dovede bít; je totiž pravda, že všichni dohromady, pán i služebníci, mají svůj všechen tuk na límci kabátce. Hospodář se dívá na oblaka, zívne, opíše rukou kruh a dá své paži spočinouti volně podle těla, naslouchá nějakému pískotu malých psíčků, myslí na věci utěšené a je mu do smíchu a nejspíše by spal.

Když tak v snění urazí dobrou míli, hle, znenadání je slyšeti klus koně těžkého bijce a před koněm přejíždí Alonzzo. Křičí, bije na svůj meč, tříská do štítu, tupí pana Boleslava, jeho choť, jeho syny a nenechá ani na služebnících ani nitky poctivé.

„Vari, povídám, táhni odtud, hlupáku, nikdo nerozumí tvým psím hádanicím, ale že mluvíš nepočestně a že se sápeš na čest, to lze poznati z postavení tvých šeredných úst.“

„Taste meč,“ odpovídá a na každou otázku a na každé slovíčko se ozve jen to vybídnutí.

Když věc trvá již příliš dlouho, praví šlechtic takto: „Což ty vlku víš o mé síle a mém pohrdání? Jedno by mohlo vzbuditi vítr, který by tě zanesl až k branám ráje, a pokud jde o druhé, neřeknu to, abych tě nezabil již silou toho slova.“

(...)

(Vladislav Vančura, Obrazy z dějin národa českého III)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville