Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

Kapitola 18

Arthur se vyděšeně vymrštil. Těžko říct, čeho se lekl víc: jestli toho, že by tomu člověku, na kterého si nechtěně sedl, mohl ublížit, nebo toho, že by ten člověk, na kterého si nechtěně sedl, mohl ublížit jemu.

   Při bližším ohledání a po zhodnocení situace vyšlo najevo, že bezprostřední důvod k obavám je zanedbatelný. Ten člověk, na kterém před chvílí seděl, bez ohledu na to, kdo to je, je v bezvědomí. Tento fakt pravděpodobně do značné míry přispěje k vysvětlení, co tady dělá a proč tady leží. Zdá se však, že dýchá. Fajn. Arthur mu nahmatal tep. Taky fajn.

   Ležel na boku, částečně stočený do klubíčka. Je to tak dávno a tak daleko, co Arthur naposledy poskytoval první pomoc, že si vůbec nemohl vzpomenout, co by měl udělat. Vzpomněl si, že především by měl udělat to, že by měl mít lékárničku. Do háje!

   Má ho překulit na záda, nebo ne? Co kdyby měl něco polámaného? Co kdyby měl zapadlý jazyk? Co kdyby ho zažaloval? A nehledě na to všechno - kdo to vlastně je?

   Právě v tu chvíli hlasitě zanaříkal a překulil se.

   Arthur zaváhal, jestli by ho...

   Podíval se na něho.

   Ještě jednou se na něho podíval.

   Ještě jednou se na něho podíval, aby měl absolutní jistotu.

   Přestože ještě před chvilkou si připadal úplně skleslý a zdálo se mu, že už nemůže být víc na dně, než je, uvědomil si teď další pořádný pokles skleslosti.

   Ten člověk znovu zasténal a pomalu otvíral oči. Chvíli mu trvalo, než zaostřil, pak mrkl a ztuhl.

   "Ty!" zvolal Ford Prefect.

   "Ty!" zvolal Arthur Dent.

   Ford znovu zasténal.

   "Co potřebuješ vysvětlit tentokrát?" zeptal se a s výrazem zoufalství zavřel oči.

   Pět minut nato seděl a masíroval si jedno místo na boku na hlavě, kde měl pořádnou bouli.

   "Kdo byla k čertu ta ženská?" zeptal se. "Proč máme kolem sebe veverky a co chtějí?"

   "Mne ty veverky otravují celou noc," odpověděl Arthur. "Pořád mi něco cpou, časopisy a tak."

   Ford svraštil čelo. "Opravdu?"

   "A hadříky."

   Ford přemýšlel.

   "A jsme někde poblíž místa té havárie?"

   "Ano," odpověděl Arthur a říkalo se mu to těžko.

   "To bude ono. Může se to stát. Palubní roboti jsou zničeni. Robomozky, které je řídí, přežijí a začnou zamořovat místní faunu a floru. Mohou celý ekosystém proměnit v jakési neosobní služby vnucované obyvatelstvu, jako například rozdávání horkých ručníků a nápojů kolemjdoucím. Měl by být nějaký zákon, který by to zakazoval. Pravděpodobně je. Pravděpodobně taky existuje zákon zakazující, aby na to byl zákon, to aby se mohli pěkně naštvat úplně všichni. Haj hou. Cos říkal?"

(...)

(Douglas Adams, Převážně neškodná)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville