Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub) za 98 74 Kč (-25%)
Náhodná ukázka:
Autorova poznámka
Tankový prapor jsem začal psát asi půl roku po návratu z vojny, na jaře roku 1954, a dokončil jsem jej v zimě toho roku. Měla to být pouze první část „velkého českého románu“ (podle vzoru The Great American Novel) o životě v padesátých letech, jenže ten jsem nikdy nenapsal. Při přepisu na stroji jsem rukopis označil „fragment z doby kultů“, abych se vyhnul kritickým výtkám literárně vzdělaných čtenářů tehdejšího undergroundu, týkajícím se stavby textu. Strojopis, jak to tehdy bývalo, koloval mezi přáteli a známými a existovalo i několik neautorizovaných opisů, z nichž jeden se dostal do nepravých rukou předlohy k jedné postavě té frašky, ale ta to naštěstí přijala s humorem. Po pádu starého režimu chtěl bývalý velitel mé roty vědět, který „z těch idiotů je on“.
Ujistil jsem ho, že žádný. Byl to hodný velitel a padl jen za oběť obecné idiotizace těch dob, jež neměla co dělat s individuální inteligencí.
Když v druhé polovině šedesátých let začaly ledy vůčihledně tát, nabídl jsem román Čs. spisovateli v době, kdy tam byl šéfredaktorem Jan Pilař. Ten se v té funkci dvakrát vystřídal s liberálním Ladislavem Fikarem, podle toho, jaká katastrofa zrovna hnula komunistickou stranou. Román mi vrátili, ale literární měsíčník Plamen otiskl v číslech 8 a 9 v roce 1967 kapitolu o zkouškách Fučíkova odznaku. Nikoho nenapadlo podívat se na kalendář, kde se zaznamenávala výročí a památné dny, a tak se stalo, že čísla s „Fučíkovým odznakem“ vyšla jakoby ke Dni armády. Jako z tolika nevinných věcí za doznívajícího stalinismu byla i z toho aféra, která vyvrcholila údajným rozkazem vrchního politruka armády generála Prchlíka (po sovětském přepadu v roce 1968 špatně skončil), jímž se vojenským tiskovinám zakazovalo zveřejňovat jakoukoliv satiru na věci vojenské. Pro překotný vývoj těch časů je charakteristické, že rok nato vyhrála Armádní soutěž tvořivosti v oboru dramatu skupina vojínů, kteří si „Fučíkův odznak“ pro ten účel zdramatizovali. V roce 1968 otiskli v Plameni v čísle 4 zase jednu kapitolu, Sedmý tankový prapor v útoku na spěšně vybudovanou obranu nepřítele, ale to už byl v proudu annus mirabilis 1968, Pilaře vystřídal Fikar a dal Tankový prapor nejdřív ilustrovat a pak vysázet. Ilustrace vyrobil Karel Laštovka a byly to pozoruhodně pojaté kresby, které později do svého vydání převzalo dánské nakladatelství Samlerens Forlag.
Laštovkovo dílo mělo groteskní historii. Když do země vtrhli sověti, byla budova Svazu československých spisovatelů, v níž sídlilo nakladatelství Čs. spisovatel, jedním z objektů, které jako centra kontrarevoluce vojska obsadila. Po několika týdnech budovu vojáci zas vyklidili, vrátili se do ní redaktoři a zjišťovali, co se ztratilo. Celkem nic, jenom pera tzv. filcová, tehdy v SSSR neznámá novinka – a Laštovkovy ilustrace k Tankovému praporu.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů