Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

Čtvrtek, 18. května, 18:30

„Promiňte,“ začal Devlin. Bělovlasá šedesátnice otevřela dveře svého domu v Newtonu. Byla neposkvrněně oděná v bílé plátěné sukni a modrém svetru s prostou šňůrou perel. Když se snažila na Devlina zaostřit, sáhla po brýlích, které se jí na zlatém řetízku houpaly na krku.

„Na mou duši, mladý muži,“ řekla poté, co si Devlina důkladně změřila.

„Vy vypadáte, jako byste byl u Pekelných andělů.“

„Nejste první, koho to napadlo, milostpaní, ale abych vám řekl pravdu, nikdy jsem neseděl na motorce. Jsou moc nebezpečné.“

„Tak proč se oblékáte jako vyvrhel?“ zeptala se, očividně zmatená.

Devlin se podíval ženě do očí. Zdálo se, že je upřímně zaujata. To bylo přijetí na hony vzdálené tomu, jehož se mu dostalo v příbytcích ostatních Eversonů. „Vážně to chcete vědět?“ zeptal se.

„Vždycky mě zajímá, co vás mladé motivuje.“

Být považován za mladého, to Devlina zahřálo u srdce. V osmačtyřiceti už to bylo dávno, co ho naposled někdo měl za mladíka. „Zjistil jsem, že mi tenhle způsob oblékání pomáhá při práci,“ odpověděl.

„A propánakrále, co to máte za práci, že musíte vypadat tak. . .“ Žena se odmlčela, hledala správné slovo. „. . . tak strašidelně.“

Devlin se zasmál, pak zakašlal. Věděl, že by měl přestat kouřit. „Jsem lovec lidí. Chytám zločince, co se snaží uniknout zákonu.“

„To je ale vzrušující!“ prohodila žena. „A jak vznešené.“

„Nejsem si jistý, jak moc je to vznešené, milostpaní. Já to dělám pro peníze.“

„Každý musí dostat zaplaceno,“ mínila žena. „Co vás propána přivádí k mým dveřím?“

Devlin vysvětlil, že jde o Chrise Eversona, zdůrazňuje, že to není uprchlík, ale mohl by mít o jednom uprchlíkovi informace.

„Nikdo v naší rodině se nejmenuje Christopher,“ řekla, „ale mám dojem, že se mi před pár lety někdo o nějakém Christopheru Eversonovi zmiňoval. Mám dojem, že ten člověk, kterého mám na mysli, byl lékař.“

„To zní povzbudivě,“ řekl Devlin. „Podle mého je Christopher Everson doktor.“

„Snad bych se mohla zeptat manžela, až se vrátí domů. Ten je víc obeznámen s Eversonovskou větví naší rodiny. Koneckonců jsou to jeho příbuzní. Mohu vás někde zastihnout?“

Devlin jí sdělil své jméno a telefonní číslo kanceláře Michaela Mosconiho. Řekl jí, že tam může nechat vzkaz. Pak jí poděkoval za pomoc a vrátil se k autu.

Devlin zavrtěl hlavou, když si na seznamu zakroužkoval jméno Ralpha Eversona. Pomyslel si, že by mohlo stát za to vrátit se, pokud nenajde žádná lepší vodítka.

Devlin nastartoval auto a vyjel do ulice. Další místo na jeho seznamu byl Dedham. Tam byli dva Eversonové. Měl v plánu objet město z jihu

a stavit se v Dedhamu, Cantonu a Miltonu, než se vrátí do městských hranic.

Devlin vyrazil po Hammond Street na Tremont a nakonec na starou dálnici číslo jedna. Ta ho zavede rovnou do centra Dedhamu. Při jízdě se smál všem těm zážitkům, které měl za sebou. Šlo to z extrému do extrému.

(...)

(Robin Cook, Kořeny zla)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville