Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
George Orwell: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub) za 183 110 Kč (-40%)
Náhodná ukázka:
10
Nejdřív promluvil ředitel kriminální policie, což by bylo nepochybně Coméliaua nenadchlo.
„Perfektní akce, příteli. Teď mi uděláte tu radost a půjdete se vyspat. Zbytek vyřídíme zítra ráno. Předvoláme oba přednosty?“
Šlo o přednosty nádraží v Godervil u a Moucheru, jejichž úkolem bude potvrdit, že jde o muže, kterého viděli – první, jak vystupuje z vlaku 19. ledna, druhý, jak opět nastupuje o pár hodin později.
„To si vzal na starost Colombani. Už jsou na cestě.“
V kanceláři seděl i Jean Bronský. Ještě nikdy nebylo na stole tolik půllitrů a tolik sendvičů. Nejvíc Bronského udivovalo, že se nikdo nenamáhal s jeho výslechem.
Byla tam i Francine Latourová. Trvala na tom, že půjde s nimi, protože skálopevně věřila, že se policie mýlí. Proto – jako dáme dítěti do rukou obrázkovou knížku, aby klidně sedělo – jí Maigret svěřil Bronského spis, četla si v něm a chvílemi se neubránila vyděšeným pohledům na svého milence.
„Co uděláš?“ ptal se Colombani.
„Zatelefonuju soudci a pak se jdu vyspat.“
„Mám tě hodit domů?“
„Ne, díky. Neztrácej se mnou čas.“
Maigret opět lhal a Colombani to věděl. Nahlas uvedl řidiči adresu bulvár Richard Lenoir, ale po několika minutách zaklepal na sklo.
„Jeďte podél Seiny. Směr Corbeil.“
Tak aspoň zažil svítání. Viděl, jak se první rybáři usazují se svými pruty na březích řeky, z níž stoupala jemná pára; viděl, jak se první nákladní čluny staví do řady před zdymadla a jak nad domy začíná stoupat k perleťově zbarvenému nebi kouř.
„Byl byste tak hodný a našel mi hostinec, který je ještě trochu výš proti proudu?“ požádal, když projeli Corbeil.
Našli ho. Jeho zastíněná terasa byla nad řekou a dům obklopovala samá loubí, kde bylo v neděli jistě plno. Hostinský, pán s dlouhými rusými kníry, právě vykládal věci z bárky a na pramici byly rozložené rybářské sítě.
Po noci, jakou měl za sebou, bylo docela zábavné brouzdat se trávou plnou rosy, cítit vůni země, vůni polínek plápolajících v krbu, dívat se, jak po kuchyni přechází dosud neučesaná služka.
„Máte kávu?“
„Bude hotová za pár minut. Ono totiž ještě není otevřeno.“
„Jak časně přichází dolů dáma, co u vás bydlí?“
„Už nějakou dobu ji slyším chodit po pokoji. Poslouchejte.“
Nad trámovým stropem bylo opravdu slyšet kroky.
„To pro ni chystám kávu. Jste její přítel?“
„Prostřete pro dva.“
„Máte pravdu, bude to jednodušší.“
Taky že bylo. Odehrálo se to víc než prostě. Když se představil a řekl svou funkci, trochu se lekla, ale Maigret jí navrhl:
„Dovolíte, abych se s vámi nasnídal?“
Na červeném kostkovaném ubrusu stály hrnky a talíře z fajánse vyšlé z venkovské keramické dílny. Stůl byl u okna. Z horké kávy v hrnečcích se kouřilo. Máslo chutnalo po oříšcích. Samozřejmě že šilhala, dokonce strašně. Věděla to, a když se na ni zadíval, rozrušilo ji to, styděla se a vysvětlovala:
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů