Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
George Orwell: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub) za 183 110 Kč (-40%)
Náhodná ukázka:
VI. Maigret zůstává
Koliktisíckrát už svým těžkým krokem stoupal po tom širokém zaprášeném schodišti na Zlatnickém nábřeží, kde podlaha pod podešvemi vždycky trochu skřípe a kde v zimě tak krutě řádí průvan?
Maigret má jisté neměnné návyky, například když vystoupí na poslední stupně, zahledí se do šachty schodiště za sebou, nebo když na prahu široké chodby kriminálky roztržitě mrkne do toho, čemu se říká lucerna. Je to prostě zasklená čekárna nalevo od schodiště se stolem potaženým zeleným suknem, se zelenými křesly a černými rámečky, za nimiž jsou v malých oválech podobenky policistů padlých ve službě.
Spousta lidí v lucerně, ačkoli je už pět odpoledne. Maigret je zamyšlený, a tak na chviličku zapomene, že přítomnost těch lidí tady souvisí s jeho případem. Několik tváří pozná, kdosi k němu přiskočí:
„Řekněte mi, pane komisař… Bude to trvat ještě dlouho? Nešlo by to, aby mě vzali přednostně?“
Je tu výkvět place Pigal e, na jeho příkaz jej sem sezval jeden z jeho inspektorů.
"Přeci mě znáte, že jo? Víte, že jsem férovej, že bych se do něčeho takovýho nenamočil. Už jsem ztratil celý odpoledne.“
Maigretova nahrbená záda se vzdalují. Jakoby náhodou strčí komisař do dvojích či trojích dveří z nedohledné řady. Na Nábřeží panuje horečka, kterou dobře zná, vyslýchá se po všech koutech, dokonce i v jeho kanceláři, kde se nováček Rondonnet usadil v Maigretově vlastním křesle a pokuřuje z dýmky, která se podobá jeho jako vejce vejci. Ba přizpůsobil se prostředí natolik, že si posílá pro pivo do pivnice Dauphine. Na židli sedí jeden z číšníků od Pelikána. Rondonnet na šéfa mrkne, na chvilku svého pacienta opustí a vyjde za komisařem na chodbu, v níž už se odehrálo tolik takovýchto scén.
„Je v tom nějaký háček, šéfe. Nevím ještě přesně co. Však víte, jak to chodí. Schválně je nechávám tvrdnout v lucerně. Je cítit; že jsou domluveni. Něco vědí… Mluvil jste se starým? Už hodinu prý vás shánějí po telefonu… Jo, abych nezapomněl… Máte tu nějaký vzkaz.“
Jde si ho vzít ze stolu. Je od paní Maigretové.
„Z Epinalu přijela Elise s manželem a dětmi. Večeříme všichni u nás. Snaž se přijít. Přivezli hříbky." Maigret nepůjde. Něco mu nedává spát. Musí si co nejdřív ověřit jednu myšlenku, která ho napadla, když před chvílí u pana Gastinne-Renetta čekal na výsledek expertizy. Přecházel sem a tam v jedné ze střelnic v suterénu, kde si mladá dvojice – novomanželé – odjíždějící na svatební cestu do Afriky zkoušela zbraně, z kterých šel strach.
Už zase byl v myšlenkách v Pirátově vilce, rovněž v myšlenkách stoupal po naleštěném schodišti a zčistajasna se – stále v myšlenkách – zastavil nad schody, váhal mezi těmi dvojími dveřmi, vzpomněl si na tři pokoje.
„No ovšem!“
A od té chvíle ho všechno táhlo jenom jedním směrem: spěchal tam, kde si byl takřka jist, že něco objeví. Výsledek expertizy znal předem, byl si jist, že starý Lapie byl skutečně zabit revolverem, nalezeným v avenue de Wagram. Smith and Wesson. Žádná hračka. Žádná bouchačka, jakou si kupují amatéři, ale solidní zboží, nářadíčko profesionála.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů