Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
George Orwell: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub) za 183 110 Kč (-40%)
Náhodná ukázka:
4
Podzim už pokročil, ulice jsou plné uschlého listí, které nám přidělává práci, a na domech povlávají unavené, nenadšené prapory, na veřejných budovách vyvěsili jerkská hesla, z nichž by se jistě radovali šimpanzové, kdyby nějací chodili v ulicích. Nic z toho barevného látkového smetí naštěstí odklízet nemusíme, prapory a hesla zavěšují i svěšují zvláštní motorizované čety.
Kousek před opraporkovaným palácem jsme potkali známou uniformovanou dvojici. Švihák dnes vypadal povadle, nejspíš nastoupil do služby po flámu, jeho druh se zdál beze změny.
„Je to bordel, co?“ oslovil nás švihák a ukázal neurčitě kamsi dopředu.
„Lidi jsou prasata,“ souhlasil parťák. „A co vrah?“ vzpomněl si. „Už ho máte?“
„To je hotovka,“ odpověděl švihák ledabyle, „kluci zapracovali.“
„Jmenoval se Jirka,“ upřesnil jeho druh.
„Jakej Jirka?“ podivil se parťák.
„Vždyť byl nezletilej,“ švihák zívl, „představil se holce, co ji chtěl uškrtit, jako Jirka z Kladna. Ale přepočítal se, ona mu zdrhla.“
„A že je jako hornickej učeň,“ doplnil blonďák.
„Jo. Naši pak sehnali všechny Jirky – hornický učně, i když jim bylo jasný, že to od něj mohla být finta.“
„To je fakt,“ zaradoval se mladíček, „a byla?“
„Jasně, že ne. Byl to primitiv! Víte, kolik nám znásilnil ženských? No, řekni jim to,“ vyzval svého druha.
„Šestnáct!“
„Ty nám ho pak bezpečně zidentifikovaly.“
„A že by hornickej učeň?“ podivil se parťák.
„Vždyť ti povídám, byl to primitiv. Takovej zavraždí jednou a pak už musí pořád. Ty bláho, to není jako dřív: havíř – čestný povolání!“ Švihák zeširoka zívl. „A co šarivari, nebudou?“ obrátil se na kapitána.
„Až do hrobu!“ odsekl kapitán. Ale možná že jsem jen navykle rozuměl, že ve skutečnosti řekl: „Drž hubu!“ Švihák se tentokráte ani nezasmál, kývl na svého druha a oba pokračovali v pochůzce.
Paní Venuše mi strčila svou lopatu a chopila se kárky. Volnou rukou si hned vytáhla cigaretu a zapálila si. Oči jí přitom pluly v slzách. Když jsem do kárky vysypával smetí, zeptal jsem se, jestli se jí něco nestalo.
Podívala se na mě, jako by přemítala, co se za mou otázkou skrývá: „Stalo – co by se mi mělo stát? Dědek přeci umřel!“ Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, o kom mluví: „Ten na vaší chodbě?“
„No co, bylo mu vosumdesát, tak si šel!“ Zahodila oharek do popelničky na vozíku a zapálila si novou. Aby smrt zamluvila, ukázala k paláci: „Prej tam dole našli zabetonovanýho cigána!“
„Vy mi budete povídat,“ nahněval se parťák, „vždyť mám kámoše, co tam dělá v garážích. To přišli minulej měsíc se sbíječkama a začali jim bourat zeď. A víte, koho hledali? Tu zpěvačku z Národního, co se jim ztratila před vosmi rokama.“
„A našli ji?“ zeptal jsem se.
„Prd našli. Sbíječky se jim všecky posraly!“
„Je to obluda,“ kapitán nazval palác pravým jménem. „Můžou tam zahnat milion lidí, pustěji na ně záření a mají z nich milion ovcí!“ A při té představě si mocně uplivl. „Jednou to někdo zapálí,“ dodal prorocky, „a dobře udělá!“ V tu chvíli se mě zmocnilo tušení, kudy se právě ubírá jeho snění.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů