Knihy ke čtení online i stažení v PDF a ePub
NEJVĚTŠÍ ON-LINE KNIHOVNA V ČR

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

Akce tohoto týdne:

Hans Christian Andersen: balíček 8 elektronických knih (PDF+ePub)     za 247  136 Kč (-45%)

Náhodná ukázka:

EPILOG

Jenkins kráčel přes louku, aby navázal kontakt s malými lučními myškami, aby se obrazně stal jednou z nich a nějakou dobu s nimi probíhal tunely, které si vytvořily v trávě. Ačkoli z toho moc velké uspokojení neměl. Myšky byly pitomé, nic neznaly a o nic se nestaraly, ale byla v nich jistá vřelost, jistý pocit bezpečnosti a zdraví, protože žily docela samy v tomto lučním světě, kde nebylo hrozeb ani nebezpečí. Nebylo tu ničeho, co by je ohrožovalo. Byly tu jen ony, kromě jistých druhů hmyzu a červů, které sloužily myškám jako potrava.

Dříve, vzpomínal si Jenkins, dříve ho často překvapovalo, proč tu ty myšky zůstaly, když všechna ostatní zvířata odešla spolu se psy do některého skřítčího světa. Měly ovšem možnost odejít. Psi by je bývali mohli vzít s sebou, ale ony si to nepřály. Možná že byly spokojeny s místem, na němž žijí, možná že jejich pocit domova je příliš silný, než aby jim dovolil odejít.

Myšky a já, pomyslel si Jenkins. Protože také on mohl odejít. Byl by mohl odejít i teď, kdyby si to byl přál. Vlastně mohl odejít kdykoli.

Ale jako ty myšky neodešel, zůstal. Nedovedl odejít z domu Websterů.

Bez něj si připadal poloviční.

A tak zůstal a Websterův dům tu stále stojí. Ačkoli, řekl si, nebýt jeho, nebyl by stál. On ho udržoval v pořádku a čistotě. Když se začalo rozpadat kamenné zdivo, on sám začal lámat a opracovávat jiný kámen a pečlivě zdivo nahrazoval, a i když ta místa po nějakou dobu vypadala nová a nesourodá s domem, čas to dal do pořádku - vítr a slunce a počasí a plíživé mechy a lišejníky.

Osekával trávník a přistřihoval keře a záhony. Zastřihoval živé ploty. Pečlivě oprašoval dřevěné části a nábytek a dobře otíral ostění a podlahy - a tak dům stále stojí. Docela klidně, říkal si s jistým uspokojením, aby se v něm mohl ubytovat nějaký Webster, kdyby se někdo takový vůbec objevil. Ačkoli to je beznadějné. Websteři, kteří odešli na Jupiter, dávno nejsou Websteři, a ti v Ženevě stále vyspávají, jestli totiž vůbec Ženeva a Websteři ještě existují.

Protože nyní vládnou světu mravenci. Udělali z celého světa jednu budovu, nebo to tak alespoň vypadalo, i když to přesně nevěděl. Ale pokud něco věděl, kam až dosahovaly jeho robotí smysly, (a ony zasahovaly daleko), nebylo tu nic jiného než velká, nesmyslná budova, kterou mravenci vybudovali. Ačkoli nazývat ji nesmyslnou, připomněl si pro sebe, není tak docela správné. Neexistuje jen způsob dozvědět se, k jakému účelu slouží. Neexistuje způsob, jak uhádnout, co tím vlastně mravenci zamýšleli.

Jenkins kráčel přes louku v podzimním slunci a dával si velmi dobrý pozor, kam šlape, protože nechtěl ublížit myškám. Kromě těch myšek, napadlo mu, je tu docela sám a je to vlastně takové, jako by tu byl opravdu sám, protože myšky na tom moc neměnily. Odešli Websteři a psi a ostatní zvířata. Rovněž roboti, protože někteří z nich už před dlouhou dobou zmizeli v mravenčí budově, aby mravencům pomáhali ji stavět, ostatní odstartovali ke hvězdám. Touhle dobou, uvažoval Jenkins, by mohli být na místě, kam směřovali. Ti všichni dávno odešli a teď se mu honilo hlavou, poprvé po tolika letech, jak je to všechno dávno. Zjistil, že to neví a že teď už se to nikdy nedozví, protože kdysi dávno nastala chvíle, teď už vzdálená, kdy naprosto vymazal z mysli pojem času. Záměrně se tehdy rozhodl, že si přestane všímat, jak běží čas, protože v tomto světě, jak tu stojí a běží, čas pozbyl významu. Až později pochopil, že to, co doopravdy chtěl, bylo zapomnění. Ale v tom se zmýlil. Nepřineslo mu to zapomnění, protože si stále věci pamatoval, třeba v náhodných a zpřeházených souvislostech.

(...)

 

(Clifford D. Simak, Město)

úvod ~ novinky ~ autoři ~ díla ~ galerie ~ historie ~ perličky ~ slovník ~ odkazy ~ fórum

mapa webuediční plánkniha návštěve-mail

 

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

 

© 1999-2024 Johanesville

TOPlist