Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

Středa, 30. června

Interna i patologie uspořádaly malé neformální rozloučení s Davidem a Angelou. Ti si vyzvedli své diplomy a oběma společenským záležitostem naplánovaným na odpoledne, se vyhnuli. Tentýž den se totiž stěhovali z Bostonu do svého nového domova a do nového zaměstnání v Bartletu ve Vermontu.

„Máš cestovní horečku?“ zeptal se najednou David Nikki.

„Těším se na Rustyho,“ oznámila Nikki.

Najali si nákladní auto se zvedací plošinou, aby si stěhování usnadnili.

Po několika sestupech a výstupech po schodišti se jejich majetek naskládal do obou vozů. Když bylo všechno připraveno, Angela se posadila do osobního auta a David do nákladního. Nikki se rozhodla, že první půlku cesty pojede s tátou.

David využil času k tomu, aby si s ní popovídal o nové škole a zeptal se, jestli se jí bude stýskat po kamarádech.

„Po některých ano, po některých ne. Já myslím, že si tam zvyknu.“

David se usmál a těšil se, jak Angele řekne o tomto komentáři.

Jižně od hranic New Hampshiru se zastavili na oběd. Jedli rychle, protože chtěli být v novém domově včas.

„Je mi nádherně, když si uvědomím, že necháváme za sebou město se vším tím zmatkem a zločinností,“ řekla Angela, když vycházeli z restaurace a vraceli se k autům. „Dneska je mi úplně jedno, jestli se tam někdy vrátím nebo ne.“

„Já nevím,“ žertoval David. „Mně budou chybět houkačky, střelba, řinčení rozbíjeného skla i volání o pomoc. Život na venkově bude strašně nudný.“

Nikki i Angela do něj začaly bušit pěstmi v předstíraném hněvu.

Na druhou část cesty si sedla Nikki k Angele.

Jak jeli dál na sever, počasí se vybíralo. V Bostonu bylo horko, dusno a zamlženo. Když přijeli do Vermontu, bylo tam také teplo, ale jasno a méně vlhko.

Na začátku léta vypadal Bartlet jako vymydlený. Skoro na každé okenní římse byl truhlik s květinami. Wilsonovi zpomalili a jejich malá karavana se loudala líným městem. Na ulicích bylo jen pár lidí, jako by všichni trávili odpolední siestu.

„Můžem zastavit a vyzvednout Rustyho?“ zeptala se Nikki, když míjeli Staleyho železářství.

„Počkej, až se trochu usadíme,“ řekla Angela. „Musíme mu nejdřív připravit nějaké místečko, než se naučí být čistotný v domě.“

David a Angela zajeli před dům a zaparkovali vedle sebe. Teď, když byl dům oficiálně jejich, z něj měli trochu strach.

David slezl z nákladního auta, oči upíral na dům. „Je to hezké místo, ale vypadá to, že potřebuje víc oprav, než jsem si myslel.“

Angela šla k němu a zjistila, kam se dívá. Část ozdobného vroubkování opadala z římsy. „S tím já si nedělám starosti,“ řekla. „Vzala jsem si přece šikovného, praktického muže.“

David se rozesmál. „Vidím, že bude dost namáhavé tě přesvědčit.“

„Pokusím se být vnímavá,“ škádlila ho Angela.

Klíčem, který jim poslali poštou, odemkli přední dveře a vstoupili. Bez nábytku to uvnitř vypadalo úplně jinak, než při první návštěvě, kdy byl dům zařízený.

(...)

(Robin Cook, Osudná léčba)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville