Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

Je těžké být policistou, když o tom vědí téměř všichni obyvatelé vašeho bloku. Bar, ve kterém se námořník potkal s dívkou, která ho knokautovala špičatým střevíčkem, se jmenoval „Sedmnáct“. Název pocházel z toho, že bar byl na Sedmnácté ulici. Barman znal Carla Copeka jako své boty, proto si nehráli na schovávanou. Barman před Copeka mlčky postavil pivo. I když neměl ve službě pít, neodmítl bezplatné pohoštěni. Věděli jeden druhého skrz naskrz. Copek se nevyptával barmana na kopající děvče a jejího přítele. Barman se zase raději ani neptal policisty na příčinu jeho návštěvy. Pokud přišel, bylo to třeba. Policista a barman udržovali uctivou vzdálenost a jen čas od času barman stavěl před Copeka novou sklenici. Barman jen doufal, že Copek nepřišel kvůli němu samotnému, beztak už platil dvěma chlapům od hasičů a seržanta-okrskáře. Stačí ještě jeden s nataženou dlaní a už by to šlo těžko. Copek zase doufal, že barman nebude vyprávět všem hostům, že velký světlý chlap na vysoké židli u baru je důstojníkem policie. Není to jednoduché si dnes vydělávat na chleba.

Aby si na chleba vydělal, Copek se pokusil zatáhnout do důvěrného rozhovoru jednoho opilce. Už téměř hodinu trčel v baru, studoval návštěvníky a snažil se určit, kdo z nich je štamgast, kdo náhodný, kdo z nich ho určitě poznal a kdo ani netuší, že je lízl. Carl si počínal konspirativně, zašel do telefonní budky jako zatelefonovat, na záchod, tři-čtyřikrát šel k hudebnímu automatu a během svých pochůzek si pozorně prohlížel osazenstvo. Ale vždycky se vracel na židli u baru, kde mohl slyšet besedu barmana a mužem v tmavomodrém obleku. Inspektor rozevřel přinesené noviny na sportovní stránce, dělal, jako že čte výsledky včerejších dostihů a sám pozorně poslouchal každé slovo muže v modrém obleku. Počkal, až barman poodešel na druhý konec baru a zkusil to.

„Zasraná kobyla, nikdy nedoběhne pořádně!“ zamumlal.

„Promiňte?“ muž v modrém obleku se otočil k policistovi tváří.

Měl už pořádně nakoupeno, zřejmě začal pít ještě doma, před úředním otevřením baru. Hleděl na Copeka jako někdo, kdo chce žít v souladu se svým okolím, i kdyby se v něm vyskytl detektiv od policie. Muž nevěděl, kdo Copek opravdu je, alespoň to na sobě nedával znát. Ten si to pochopitelně raději nechal pro sebe.

„Fandíš poníkům?“ oslovil ho Copek.

„Někdy si dovolím menší sáztičku,“ odpověděl muž.

Modré oči měl zamlžené, na sobě modré žilky. Bílá košile nevypadala vyžehleně, kravata byla uvázána ledabyle, oblek pomačkaný. Ruka s vysokou sklenicí whisky odpočívala na pultě.

„Říkám, ta hajtra je devětkrát z deseti favoritkou, ale nikdy nedoběhne první, když je to potřeba, mizera. Ti žokejové jsou určitě domluvený.“

Blížil se barman. Copek po něm hodil varovný pohled. “Nepřekážej! Děláš si svoje - já svoje“. Barman se zastavil v půli cesty, prudce se otočil a šel k jinému zákazníkovi.

„Jmenuji se Carl Copek,“ představil se policista a sbalil noviny jako výzvu k pokračování rozhovoru, „už dvanáct let sázím na dostizích, ale pořádné jsem to trefil jen jednou.“

(...)

(Ed McBain, 87. revír se představuje)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville