Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

V.

Los s hrůzou se děsil svého díla 
a kladivo velké mu vypadlo. 
Jeho ohně to viděly, ochably
a skryly v dýmu své silné údy;
neb s hlasitým, zhoubným rachotem 
a s chřestotem, řinčením, sténáním 
své řetězy snášel Nesmrtelný,
ač sklíčen byl spánkem smrtelným.

Avšecky ty tisíce Věčnosti, 
všechna moudrost a radost života 
jako moře ho oblévají,
krom toho, co jeho malé oči 
mu postupně zjevují.
A teď jeho věčný život 
byl zahlazen jako sen.

Pak zachvěv se Věčný prorok, ranou
od severu k jihu udeřil;
teď umlkly měchy a kladivo;
mdlé mlčení zchvátilo prorocký hlas,
a sevřen byl Urizen a Los
v chlad samoty, v temnou prázdnotu.

Věk po věku přešel nad nimi, 
a vzdáleni života, světla byli 
a ztuhli strašně znetvořeni. 
Los nechal hasnout ohně své,
pak ohlédl se s úzkostnou touhou, 
ale prostor, bytím nerozdělen,
mu duši hrůzou jal.

Los plakal smutkem zastíněn 
a prsa se vzdechy zachvěla;
zřel Urizena jak mrtvolu černou
a v řetězech-soncit zrodil se.

A v úzkosti dělil jej a dělil, 
neb soucit duši v bolestech 
vždy rozděluje, věčně avěčně 
se život lil proudy s jeho skal.
A prázdnota srazila limfu v nervy,
jež po ňadrech noci se daleko táhly 
a zanechaly kouli z krve,
jež nad prázdnem se chvěla. 
Tak Věčný prorok byl rozdělen 
před Urizenovým obrazem smrti,
neb v měnivých mracích a v temnotách 
se dole zimní nocí táhla
ta Losova propast nesmírná;
teď jasně, teď temně očím Věčných 
se v dálce ukazovalo
to rozdělení neblahé:
jak dalekohled zjevuje světy
v té nesmírné propasti prostoru, 
tak šířící se oči Věčných
tam zřely Losův smutný zjev 
a chvějivou kouli živé krve.

A koule z živé krve se chvěla 
a rozvětvila se v kořeny,
jež jako vlákna se plazila vzduchem, 
jak vlákna z krve, mléka a slz
v svých bolestech věčně a věčně,
až s pláčem a křikem chvějíc se, bledá
se vtělila v ženskou postavu,
jež před jeho zsinalou tváří se chvěla.

A všecka Věčnost zachvěla se
zříc první ženu teď oddělenou 
a bledou jak sněžný mrak
se vznášet před tváří Losovou.

Strach, úžas, podiv, posvátná úcta 
ty věčné zástupy ohromily,
když spatřily samotnou první ženu, 
a prchly, zvouce ji soucitem.

"V stan s clonami silnými skryjte je
a koly a provazy sevřete prázdno,
ať Věční už jich nespatří:"

Tkát jali se záclony temnoty
kol prázdna vztyčili silné sloupy 
a upevnili v nich zlaté háky;
pak Věční s námahou nekonečnou 
tkáň tkali a nazvali ji Vědou.

(William Blake, Kniha Urizenova)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville