Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

7

Auto vypadalo, jako by právě přijelo z výstavní síně. Černý Richard ani nepamatoval, kdy naposledy takhle zářilo. Řekl těm zazobanejm bílejm hajzlům, že by si spolu měli otevřít myčku aut. Všichni se smáli.

V obchůdku nedaleko od benzínové stanice si koupili láhev lihu a pak si našli starý začazený sud, který byl na rozdělání ohně použit už stokrát předtím. Když je zima, tak se v téhle čtvrti scházejí bezdomovci kolem podobných velkých starých sudů a rozdělávají si ohně. Někdy si na mříži nad plameny pečou brambory, ale většinou se jen snaží udržet v teple. V jejich skrýších je možná tepleji, ale hrozí tam větší nebezpečí, že je někdo přepadne a ublíží jim. Když takhle stojíte venku okolo ohně v sudu a ohříváte si ruce i zadek, připadáte si jako kovboj uprostřed nekonečné prér ie.

Rozdělali oheň z věcí, které našli na zbořeništi, ze starých novin, rámů na obrazy, z dřevěných židlí s polámanými nohami, z prádelníku, kterému chyběly všechny zásuvky, ze skroucených zažloutlých telefonních seznamů, z násad od košťat, ze všeho, co dokázali najít a co hořelo. Na mnoha ulicích tohoto města se na většině opuštěných parcel povalovaly takové odpadky a trosky nábytku, které připomínaly stopy po válečných uprchlících. Když oheň hučel a praskal, naházeli do něj zakrvácené povlečení a hadry. Násadou od smetáku pak oheň prohrabávali, aby lépe hořel. Richard I. zanotoval: Jedna fuška za náma, druhá fuška před náma a

Richard II. se přidal: ať všechno shoří jak sláma, což černý Richard považoval za nějaký druh studentského popěvku.

Stáli okolo sudu, dokud všechno v něm neshořelo na popel. Na dně zůstalo jen pár žhavých kousků dřeva, uhlíků, které začaly čoudit. Ale všechno, co jim dělalo starosti, už teď patřilo minulosti. Už žádná krvavá prostěradla, žádné zakrvácené hadry. Je to pryč.

„Teď je čas na oslavu,“ prohlásil Richard I.

Muž, který seděl u stolu Meyera Meyera se jmenoval Randolph Hurd. Byl to malý štíhlý chlapík, skoro stejně plešatý jako Meyer. Měl na sobě hnědý oblek s vestičkou, se kterým ladila kravata v nenápadných tónech, hnědé boty a hnědé ponožky. Tenhle bezvýrazný pán v hnědém chladnokrevně zastřelil taxikáře a byl zadržen dopravním policistou šest kroků od místa činu. Na Meyerově stole ležela zabalená a štítkem označená vražedná zbraň. Hurd Meyerovi právě dovyprávěl o všech telefonních hovorech, které uskutečnil toho rána. Jeho hnědé oči byly zvlhlé, když se zeptal:

„Copak není houkání na klakson proti zákonu?“

Ve skutečnosti existovala dvě ustanovení proti používání klaksonů a Meyer je obě znal. První byl oddíl 34 vyhlášky městského zastupitelstva.

Oddílem 34 se řídil odbor dopravy. Kapitola 4 oddílu 34 se zabývala dopravními předpisy. V kapitole 4, odstavci 12 stálo:

Klaksony se smí používat jen v případě nebezpečí. Nikdo nebude používat klakson vozidla s výjimkou případů, kdy je třeba varovat před nebezpečím osobu nebo zvíře.

Pokuta za porušení této vyhlášky byla 45 dolarů.

(...)

(Ed McBain, Nokturno)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville