Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

Za chvíli bylo na dvoře jedenadvacet lidí, kteří si navzájem neviděli na špičku nosu, protože soumrak už skutečně přicházel. Muži ve stejnokrojích, kteří je celou dobu jednotlivě hlídali a kteří stáli už beztak dost hustě rozestavěni kolem synagógy a uvnitř a u staveb v zahradě při ní, přišli blíž; zdálo se, jako by tvořili s těmito jedenadvaceti stíny jakousi jednotu. Zahrada se celá potápěla v temnu. Vlašské ořechy s hladkými kmeny střídaly naprosto pravidelně hrušně a třešně, rozlévající své větve kupodivu nízko nad zemí, a strohé angreštové keře se překrývaly vyššími trsy lískových oříšků. Celá družina splynula a pan Brenske požádal o ticho (přestože nikomu nebylo do řeči), aby mohl promluvit, jak prve slíbil, ke všem shromážděným a aby to, co měl tlumočit pan Cohen, bylo řečeno všem a zevrubně. Odvedle z tábora sem přicházel kouř černější než soumrak; valil se vlna za vlnou a podivně páchl. Kateřina Horovitzová si ucpávala nos celou tu chvíli, co pan Brenske mluvil; měla neustále týž vtíravý dojem, jako by kouř nevycházel z komínů v táboře, ale přímo z jeho úst. Popírala v jednom kuse sama sobě, co už věděla možná z domova a co tušila z náznaků krejčího, jako by se taková pravda příčila i chápání těch, co byli postiženi. Co se to tam vedle pálilo? Jaké to byly látky a kolik jich bylo? Co to jen připomínalo spálenou kůži a tuk; co to mohlo být? Bránila se v duchu důsledkům svého tušení. Nemohla teď už ani dost soudně přemýšlet o rovnítku, které se v ní kladlo mezi zbabělost a touhu žít, ale bylo tu stále mnoho otazníků, které narůstaly, aniž se jen jediný ztratil, a ještě více úzkosti; a pan Brenske chtěl mluvit a z mnoha důvodů pro ni nebylo lhostejné, co hodlal povědět. Snažila se stát rovně a nevěděla, má-li být ráda, jestli se jí to, co bude pověděno, týká, anebo naopak netýká.

„Pánové, a samozřejmě pánové a dámo," začal pan Brenske. „Nastal okamžik, kdy nastupujeme cestu k výměně, která by mohla zdobit naše vzájemné vztahy a o níž pojednává jedna z nejobsáhlejších hlav mezinárodního práva, tuším, že je to hlava osmá, a o které lze mluvit stěží bez pohnutí, protože je to výměna, pro kterou lze získat požehnání bojujících stran i organizace tak ušlechtilé, jakou je právě ta, již mám na mysli, Mezinárodní červený kříž. Je to vskutku krásná organizace, příklad lidské dobrodušnosti na pravém místě, vtělení božského principu do všelidských činů soucitu. Je na nás, abychom tuto výměnu provedli jaksepatří, a jak je jen v našich silách. Víme, co to slovo znamená, jak pro vás, tak pro naše vojáky, kteří stoji možná v této chvíli někde shromážděni stejně tak jako právě vy. Není příliš těžké uhodnout jejich touhy a nahlédnout do jejich myšlenek; podobají se v tomto okamžiku s největší pravděpodobností vašim myšlenkám. Byly časy, kdy se zajatí nepřátelští vojáci pojídali, jejich hlavy se napichovaly na kůly jako trofej; byly i doby, kdy se zajatci vůbec nebrali a kdy meče, nože a smrtící střely triumfovaly. Nuže, dnes zajatci na obou stranách bitevního pole i v hlubokém zázemí každé z bojujících stran nikdy neztrácejí naději, že zase spatří svou milovanou zemi, své blízké, matky, otce, dědy, sestry a někdy i bratry, svůj pluh a kladivo anebo rýsovací prkno, krátce, chci říci, to všechno, co dohromady vytváří smysl jejich života. Vojenské sukno spojuje lidi bez ohledu na jejich původ; vytváří bratrství zbraně, pro které je tato výměna jen jedním z mnoha příkladů snášenlivosti navzdory všem nesnášenlivostem, vzorem mužnosti a vytrvalosti v naději. Vojenská mravní abeceda je přesná, každé písmeno je na svém místě, tak jako v tomto táboře -dejme tomu - život a smrt. Byli jste vybráni mezi šťastné, kterým los společenského postavení předurčil, aby nezůstávali v zajetí, třebaže nezůstanou ani v tomto ohledu ve skutečnosti tak docela bez osobní zkušenosti. V přístavu, asi tisíc kilometrů odtud, vezmeme-li v úvahu naši trať, abychom zmátli nepřátelská (chci říci vaše letadla, pokud by na tento vlak chtěla útočit), v tomto přístavu tedy, vzdáleném sedm až deset hodin cesty, podle okolností cesty samé, čeká velká a krásná locT ,Německo'. Na palubě této lodi o velkém výtlaku patnácti tisíc brutto registrovaných tun se odehrávaly slavné chvíle, o nichž se jednou bude číst v slabikáři dějin; z ní kupříkladu náš Adolf Hitler (vojáci se postavili do pozoru a také někteří z těch jedenadvaceti se bezděky porovnali v křížích) přihlížel posledním velkým předválečným námořním manévrům v baltských mořích; už samy slavné činy našeho válečného námořnictva, našeho skvělého ponorkového loďstva, našich báječných torpédoborců a nádherných minolovek, našich neporazitelných bojových člunů a nepotopitelných křižníků, jsou svým způsobem ztělesněny v této osobní i bojové lodi jménem ,Německo', která nám byla přidělena, odlita a zhotovena z nejryzejších kovů a svařena ohněm a krví, třebaže, jak každý ví, je dnes ve válce zapotřebí každých necek, abych tak řekl, k obraně našich břehů. Leč nechci přespříliš odbočovat. Hájíme se statečně, ale nezavíráme při hřmění boha války oči před těmi, kteří právě neválčí. Vy tam, naši zajatí vojáci zpět; to je devíza pro tuto plavbu. Je to formule přísná a výstižná, laskavá i mužná, je součástí této naší mravní abecedy, našeho přímého přístupu k jejímu duchu a našeho pojetí, jak jsem se už zmínil. Bez dlouhého a zbytečného mluvení k naší věci. Jste vybaveni pasy mocnosti, která je nám nepřátelská, alespoň dnes. Ve vašem případě se však uvolila tato mocnost k výměně - člověk za člověka, jednotka za jednotku; bylo nám dokonce umožněno připojit k vaší skupině ženu, kterou si vyvolil jeden z vás, a to váš prostředník a tlumočník, Herman Cohen, jemuž z tohoto místa za jeho dosavadní dobré služby děkuji. Vzhledem k tomu, že tamto jsou vesměs nemajetní vojáci, jakkoli velká byla, je a bude jejich chrabrost a jejich význám (a že zajisté ani nevyžadovali ani neměli tolik zvláštní péče jako vy,) jsou hrazeny ovšem všechny náklady vámi. Německá říše to přijímá s povděkem a ani toho vám nebude zapomenuto. Už nyní vám bylo přiřčeno výsadní postavení. Jakožto vedoucí vaší skupiny (mé jméno, jak už mnozí víte, je Bedřich Brenske, má vojenská hodnost vyšší důstojník,) jakožto, opakuji tedy, vedoucí, kterému bylo uloženo, a jak rád zdůrazňuji, i umožněno vás doprovázet, pojedu s vámi až na místo, které nám bude telegraficky sděleno na palubu lodi ,Německo'; tam potom -po dokončení plavby - shodíme kotvy a přistaneme, abyste vy sešli po lodním můstku a vzápětí za vámi aby nastoupili naši vojáci. Doufám, že ani vy nezapomenete, že naše říše podnikla tuto akci (i když samosebou se zřetelem i k svým vlastním vojákům tam u vás) v období zvlášť ztíženém. Nevypočitatelné choboty války se hlásí ze všech stran, aby byly zničeny nebo využity, proti bezmála celému světu mobilizujeme všechny dosažitelné zdroje. Jsme všichni - i při nelidsky hrdinských činech - jen lidé. Je možné, že zacházení s vámi se dílem vymklo, i když jen na malou chvíli, z našich rukou, a že jste se chvílemi, jichž lituji, cítili stísněni ozbrojenými strážemi. Vážili jste dlouhou cestu ze slunné země, která nás zradila, jedli a pili jste málo, byl vám snad odepřen i klidný spánek, působil na vás hluk a dusno a byli jste možná i přecitlivělí, že se všechny akce a transporty děly ve spěchu a snad trochu nervózně. Něco z hněvu, který v nás vyvolává každá zrada, padlo nepřímo i na vás. Osobní přítel našeho vůdce byl zajat, vaši vojíni vkročili na spojeneckou půdu, vaše letouny nás ničily, pálily mosty a cesty před námi i za námi, a pokračují ve svých pirátských útocích. Lituji toho. Ujišťuji vás, že toho z té duše lituji, a mými ústy mluví v této chvíli naše říše. Nedejte ani na to, co jste na rampě od neodpovědných živlů slyšeli; víme dobře, že to byla zneklidňující slova; byla zaznamenána a vyvrácena, ať to — jak se nám doneslo — byla slova o žhářství, drancování a loupeži, o pronásledování i vraždě; byla to - můžete mi věřit — právě jen zlá, škodolibá a zlovolná slova; jestliže vás v některém ohledu zneklidnila, i za to se na tomto místě a za naše vojáky omlouvám a očekávám, že tuto upřímnou omluvu přijmete. Konec - a to zde prohlašuji - vše napraví. Ba řekl bych, konec vše dokoná. Jednou se zapomene i na opravdu zbořená města i na opravdu vypálené vesnice; postaví se nové a lepší. Místo mrtvých se narodí nové děti, vyrostou z nich noví lidé. Budou poučenější a vzdělanější, a možná odolnější. Bude-li tomu tak, že naši omluvu přijmete alespoň zčásti, pokládáme to za stisky přátelských rukou mezi vámi a námi, a navíc snad vás ještě požádáme, abyste — až budete na místě, čímž snad poněkud předbíhám, ale chci si to odbýt jednou provždy - ztratili dobré slovo za tuto zemi; válka nám byla vnucena — neměli jsme prostor a zůstáváme i dnes přelidněnou zemí — každá naše matka, která rodí, se musí ptát, zda neudělala chybu, když dala život nové naději říše. A to je jen jediná z přemnohá hořkých otázek. Tyto děti dorostou a budou chtít orat a sít a na plody jejich úrody budou čekat nová ústa. Proto místo srpů a továrních sirén svírají naši skvělí vojáci zbraně ukované z pluhů a kladiv a slyší rachot děl místo prastarých německých písní od řek Rýnu a Dunaje nebo Vltavy; bojují a umírají, abychom mohli žít. Nevedeme si však vždycky tak, jak píší vaše noviny, mluví vaše rádio a poukazují naši nepřátelé číslo jedna a dvě a tři, až k tomu poslednímu, který zavírá oči před pravdou, čímž nemyslíme široký lid. Není zbla pravdy na tom, že hned několik týdnů po převzetí moci jsme měli třiačtyřicet takových táborů jakým je právě tento náš; nelze jen a pouze a výlučně na nás svádět vinu za statisíce pobořených měst, vypálených vesnic a milióny vdov a sirotků, za nekonečné proudy uprchlíků na evropských silnicích; dodnes těchto táborů není - alespoň v tomto rozsahu - tolik, ale nebudou vůbec, až nebudou naši protivníci. Prosím, apeluji na vás, jak zde stojíte jeden jako druhý, abyste pomohli zabránit, až budete na místě konečného řešení a stanete mimo tento náš svět, lživým výmyslům, které nás občas ještě stavějí do nepříznivého světla. Velmi nám na tom záleží. Pomluvy o naší říši a cílech, které sledujeme, nejsou možná tak nebezpečné, jak by se z mé řeči mohlo na první pohled zdát; ale jsou nám nepříjemné; připomínají blechu v kožichu čistokrevného psa, pijavici na rozjitřené ráně, vajíčka jedovaté mouchy nakladená do našich očí a uší. Každý stát žije podle svého učení, čím důslednější učení, tím pevnější říše. Naše teorie je snad z vašeho hlediska zaujata proti vaší rase; ale jednak se skutečně v některých případech vaše rasa ukázala nepřátelská mnohým našim snahám, a jednak není vyloučeno, že by se nemohla časem některá hlediska změnit. Právě váš příklad, vážení pánové, přece dokazuje, že lze na tomto poli úspěšně rozvíjet spolupráci bez mezer a rozporů. Další součinnosti tohoto druhu se nebudeme vyhýbat. Dnes jsou to vaše osoby a vaše peníze, zítra vaše nákladní automobily, benzín a letouny, zbraně i plyny a naši vojáci a lidé, na nichž oběma stranám záleží. Vy tam u vás víte, k čemu je dobrý hmyz, my zase známe, co je to plyn, kterým lze hmyz hubit, v přeneseném i vzácně přesném výkladu tohoto slova. Každý z vás se dožije nejvzácnější harmonie těchto prvků v lidských dějinách. Pracujte proto k našemu vzájemnému zblížení; šiřte tam, kam pojedete, pravdu. Nemůže toho být nikdy dost. Vyzývám vás k tomu jako váš přítel a prosím vás o to jako člověk, který za vás odpovídá a jemuž se dostalo dočasné výsady řídit váš osud, jako byste byli vojáci, a sloužit vám, jako byste byli naši lidé nebo někdo, na kom nám záleží; opakuji to jako důstojník, který si nade vše cení toho, čemu říkáme tak nevýstižně vojenská čest.

(...)

(Arnošt Lustig, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville