RSS kanál
Přidat k oblíbeným
Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub) za 528 238 Kč (-55%)
Náhodná ukázka:
KAPITOLA SEDMÁ
/ v níž vidíme v čekárně napřed jednu a pak dvě ženy a v níž jedna z nich dává Maigretovi znamení, aby se k ní neznal /
Už někdy v pět hodin Maigret na okamžik vstal a šel otevřít dveře spojující jeho kancelář s kanceláří inspektorů. Mrkl přitom na Janviera. O něco později vstal znovu, aby zavřel okno, přestože bylo vedro; nechtěl, aby sem pronikaly zvuky zvenčí.
Za deset minut šest vešel do vedlejší kanceláře se sakem v ruce.
„Teď ty!“ řekl Janvierovi.
Ten a jeho kamarádi pochopili už dlouho předtím. Už když komisař ve Fermeské ulici nařídil Serrovi, aby šel s nimi, Janvier si byl skoro jist, že ze Zlatnického nábřeží hned tak brzy neodejde. Udivovalo ho jen to, že šéf učinil to rozhodnutí tak náhle a že nepočkal, až bude mít všechny materiály v ruce.
„Je v předsíni,“ řekl polohlasem.
„Kdo?“
„Jeho matka.“
Maigret posadil za dveře Marlieuxe, mladého inspektora, který znal těsnopis.
„Tytéž otázky?“ zeptal se Janvier.
„Tytéž. A všechny, které ti projdou hlavou.“
Šlo o to, zubaře utahat. Tamti se budou střídat, zajdou si vypít šálek kávy nebo půlčík, navázat styk s životem venku, kdežto on zůstane v téže kanceláři na téže židli tak dlouho, jak bude třeba. Maigret začal tím, že navštívil překladatele, který se už rozhodl odložit sako a kravatu.
„Co vypráví?“
„Přeložil jsem čtyři poslední dopisy. Tadyhle, v tom předposledním, je místo, které vás bude možná zajímat.
,Už je to rozhodnuto, má milá Gertrudo. Pořád ještě se ptám sama sebe, jak k tomu došlo. A přece jsem dneska v noci neměla žádný sen, anebo jestli jsem měla, nepamatuji se na něj.‘“
„Píše hodně o svých snech?“
„Ano. Je o nich často řeč. A taky je vykládá.“
„Pokračujte.“
„,Často ses mě ptala, co u nás vlastně neklape, a já jsem ti odpovídala, že si vymýšlíš věci, které nejsou, a že jsem šťastná. Pravda byla ta, že jsem se o tom pokoušela přesvědčit sama sebe. Dělala jsem dva a půl roku poctivě všechno, co bylo v mých silách, abych si namluvila, že jsem v tomto domě doma a že V… je mým manželem.
No a vidíš, ve skutečnosti jsem věděla, že to není pravda, že jsem tu vždycky byla cizinkou, daleko víc cizinkou než v tom rodinném penziónu, který znáš a kde jsme strávily tak příjemné chvíle. Čím to je, že jsem se náhle odhodlala vidět věci takové, jaké jsou?
Vzpomínáš si, když jsme byly malé? S oblibou jsme všechno, co jsme viděly, lidi, ulice, zvířata, přirovnávaly k obrázkům v našich knížkách. Potom, později, když jsme začaly chodit do muzeí, vycházely jsme při srovnávání z děl malířů.
Počínala jsem si tady stejně, dělala jsem to úmyslně, aniž jsem tomu věřila, a dnes ráno jsem náhle spatřila dům takový, jaký je ve skutečnosti, pohlédla jsem na svoji tchyni, pohlédla jsem na V… náhle novýma očima, bez iluzí.
Neměla jsem je už dávno – mluvím o iluzích. Musíš mě pochopit. Neměla jsem je už, ale tvrdošíjně jsem se snažila udržet si je.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů
