Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
George Orwell: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub) za 183 110 Kč (-40%)
Náhodná ukázka:
Jak milují mrtví
1.
Hotel byl postaven tak šikovně ke svahu kopce, že se pěkně běželo do krámu s kořalkou a na zpáteční cestě se ještě tak vyplatilo šplhat s flaškou nahoru. Kdysi byl natřen paví zelení, fláky zářivých barev, ale teď, po deštích, po podivných losangeleských lijácích, které vše spláchnou, ta ostrá zeleň držela jen na vlásku - jako lidé, kteří žili uvnitř.Těžko už si vzpomenu, jak jsem se tam nastěhoval a proč jsem opustil předchozí plac. Bylo to nejspíš kvůli chlastání, flákání a hlučným dopoledním hádkám se šlapkami. Dopoledními hádkami nemyslím 10.30, ale 3.30. Pokud nezavolali rovnou policajty, končívalo to obvykle malým vzkazem pode dveřmi, psaným vždycky tužkou na utrženém linkovaném papíře: "drahý pane, žádáme vás, abyste se vodstěhoval co možno nejrichlejc." Jednou se to stalo odpoledne. Bylo po hádce. Zametli jsme rozbité střepy, všechny prázdné lahve jsme uklidili do papírových pytlů, vysypali popelníky, šli spát, probudili se, a zrovna jsem na ní ležel a makal, když jsem uslyšel klíč v zámku. Byl jsem tak překvapen, že jsem ho tam mastil dál. Stál tam ředitýlek, asi pětačtyřicátník, žádný porost, možná tak akorát na uších a na koulích, a civěl na ni, jak je vespod. Šel k nám a ukázal na ni: "Vy - vy TÁHNĚTE VOCAD!"
Přestal jsem přirážet, natáhl se a bokem na něj pohlédl. Pak ukázal na mě: "A VY vypadněte taky!"
Otočil se, šel ke dveřím, potichu je za sebou zavřel a kráčel chodbou. Rozjel jsem to nanovo a dali jsme si jedno dobré na rozlučku. Každopádně jsem byl tady, v zeleném hotelu, v zašlém zeleném hotelu, s báglem plným hadrů, celou dobu sám, střízlivý, ale měl jsem prachy na činži, pokoj ve třetím patře s okny na ulici, za dveřmi na chodbě telefon, na okně vařič, velký dřez, ve zdi malou ledničku, pár židlí, stůl, postel a na patře koupelnu. Přestože budova byla hodně stará, byl tam dokonce i výtah - kdysi to určitě bývala extra třída. Teď jsem tu byl já. První, co jsem udělal, bylo, že jsem sehnal flašku, a teprve když jsem se napil a zabil dva šváby, cítil jsem, že jsem doma. Pak jsem šel k telefonu a snažil se dovolat jedné ženské, o které jsem myslel, že by mi mohla pomoct. Zjevně právě pomáhala někomu jinému.
2.
Kolem třetí ráno někdo zaklepal. Oblékl jsem si rozdrbaný župan. Stála tam ženská v županu. "Co je?" řekl jsem. "Co je?""Jsem vaše sousedka, Mitzi. Bydlím dole. Viděla jsem vás dneska u telefonu."
"A co má být?" povídám.
Ukázala mi, co schovávala za zády. Byla to sedmička dobré whisky.
"Pojď dál."
Umyl jsem dvě sklínky a otevřel flašku. "Čistou nebo mix?"
"Asi dvě třetiny vody."
Nad dřezem bylo malé zrcadlo. Stoupla si před něj a natáčela si vlasy. Podal jsem jí sklínku a sedl si na postel.
"Viděla jsem vás na chodbě. Podle mýho jste fešák. Já to poznám. Některý z těch, co jsou tady, nejsou tak hezký jako vy."
"Říkaj, že jsem hajzl."
"Tomu nevěřím."
"Já taky ne."
Dopil jsem. Ještě zbylo, á tak jsem si dal dalšího panáka. Jen tak jsme si povídali. Vypil jsem třetí skleničku. Pak jsem vstal a stoupl si za ni.
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů