Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

Kapitola XIX.

V okamžiku bylo ve vzduchu plno prachu. Rachot se ozýval neustále, protože skály se dosud řítily.

"Ústí jeskyně se zhroutilo!" zařval Reeder Grayovi do ucha.

"A tím to ještě nekončí!"

Jeho první myšlenkou bylo prchnout chodbou do bezpečí, ale někde v tomto strašném prostoru byly dvě ženy. Rozsvítil světlo a opatrně lezl k místům, kde došlo ke katastrofě. Ale světlo lampičky nemohlo prorazit mlhu a prach dál než na několik yardů.

Lezl dopředu až na roh plošiny a snažil se proniknout zrakem tmu. Nad ním, pod ním, vedle něj, na jedné i na druhé straně nebylo nic než strašné borcení a rachocení - jako by se sama země nalézala v posledním tažení. Se stropu padaly velké i malé kameny. Voda pokaždé vystříkla, když do ní spadly.

Jeden kus sletěl se strašlivým hřmotem na roh plošiny, odrazil se a padal dolů do jeskyně.

"Proboha, nestůjte tady, pane Reedere. Zabije vás to."

Gray na něho volal, ale J.G. Reeder již běžel ke schodům, které vedly dolů, kde člun předtím kotvil a kam, jak hádal, byl asi znovu zahnán. Musel držet lampu u svých nohou. Dýchání bylo obtížné. Jeho obličej byl pokrytý prachem. Oči ho hrozně bolely, prach měl v ústech i v nose. Šel však stále kupředu a byl za to odměněn.

Z prachu a mlhy proti němu tápala strašidelná postava ženy.

Byla to Olga Creweová.

Popadl ji za rameno, až zakolísala, a přitalčil ji ke skalní zdi.

"Kde je vaše matka?" křičel.

Zavrtěla hlavou a něco řekla. Sklonil se a přiblížil ucho k jejím ústům. "... člun ... velká skála ... mrtvá."

"Vaše matka?"

Přikývla. Chytil ji za ruku a napůl ji vedl, napůl táhl směrem ke schodům. Gray u nich čekal. Pan Reeder ji vzal do náručí tak lehce, jako by byla dítě, a přeběhl vzdále- nost, která je dělila od vchodu do chodby. Pekelný rámus tříštících se skal a rachot balvanů neustával. Vzduch byl stále těžší.

Grayova lampa zhasla a lampa Reederova byla skoro neupotřebitelná. Zdálo se jim, že trvalo tisíc let, než se dostali ke vchodu do tunelu. I zde byl vzduch plný prachu, ale jak postupovali kupředu, byl přece jenom čistší a dýchalo se jim lépe.

"Pusťte mě, já můžu jít," řekla Olga Creweová chraptivě a pan Reeder ji jemně postavil na zem.

Byla velmi slabá, ale za pomoci obou mužů mohla jít.

Zastavili se u vchodu do Flackova obytného pokoje. Pan Reeder potřeboval vodu a dívka tvrdila, že tam je.

Doušek studené vody působil na dívku zázračně.

"Nevím, co se stalo," řekla, "ale když se otvor jeskyně zhroutil, myslím, že nás to hodilo k jevišti ... vždycky jsme tomu místu říkali jeviště. Byla jsem tak vyděšená, že jsem hned skočila na pevnou zem, ale sotva jsem se dostala ke skále, zaslechla jsem strašný rachot. Myslím, že část zdi spadla na člun. Vykřikla jsem, ale skoro jsem svůj hlas v tom rámusu nesly- šela ... to je trest - to je trest! Věděla jsem, že to musí přijít! Věděla jsem to, věděla jsem to!

(...)

(Edgar Wallace, Dům hrůzy)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville