Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

Kapitola pátá

Za dva dny jsme dorazili k růžovým a černým pískům velkého moře. Třetího dne zrána jsme došli na pláž, poté, co jsme se předešlého večera za soumraku úspěšně vyhnuli malému vojenskému oddílu. Neměli jsme chuť vyjít do otevřeného prostoru, dokud přesně nelokalizujeme schodiště na Rebmu.

Vycházející slunce vrhalo miliardy zářících střípků do zvlněných a zpěněných vod. Oči jsme měli oslněné jejich tancem, takže jsme neviděli pod vodní hladinu. Dva dny jsme přežívali o vodě a ovocí, měl jsem ukrutný hlad, ale zapomněl jsem na to, když jsem pohlédl na ty široké svažité pruhované pláže s náhlými zákrutami a výčnělky oranžových, růžových a červených korálů, nepravidelně roztroušenými nalezišti škeblí, naplaveného dřeva a ohlazených kaménků - a za tím vším moře. Stoupalo a klesalo, jemně šplouchalo, celé zlaté a modré a královsky purpurové. Pod fialovou oblohou úsvitu vydávalo moře svůj životodárný zpěv jako požehnání.

Kolvir, hora obrácená k východu, jež po celé věky držela Amber jako matka své dítě, stála asi dvacet mil severně od nás. Slunce ji pokrylo zlatem a vytvořilo z duhy závoj nad městem. Random se na to podíval, zaskřípal zuby a pak se odvrátil. Asi jsem to udělal taky.

Deirdre se dotkla mé ruky, hlavou naznačila směr a vydala se na sever podél pobřeží. Random a já jsme ji následovali. Zřejmě postřehla nějaký orientační bod.

Ušli jsme asi čtvrt míle, když jsme ucítili, že se země lehce chvěje.

„To je dusot koní,“ zasyčel Random.

„Podívejte se!“ zvolala Deirdre a s hlavou zvrácenou dozadu ukazovala směrem nahoru.

Sledoval jsem očima její gesto.

Nad námi kroužil sokol.

„Jak je to ještě daleko?“ zeptal jsem se.

„Támhleta hromada kamení,“ řekla. Uviděl jsem ji asi tak sto yardů od nás, byla přibližně osm stop vysoká, vystavěná ve tvaru pyramidy z šedých kamenů velikosti lidské hlavy, ošlehaných větrem, odřetých pískem a omletých vodou.

Dusot kopyt se ozýval hlasitěji a slyšeli jsme i zvuk loveckého rohu, ale ne toho Julianova.

„Utíkejte!“, zvolal Random. Rozběhli jsme se.

Asi po pětadvaceti krocích se sokol snesl k nám. Vrhl se na Randoma, ale ten už měl vytasený meč a seknul po něm. Sokol pak obrátil pozornost na Deirdre. Vyrval jsem meč z pochvy a pokusil jsem se ho seknout. Vznesl se a znovu klesl, a tentokrát jsem narazil mečem do něčeho tvrdého. Myslím, že jsem ho srazil, ale nevím to jistě, protože jsem se nechtěl zastavovat a ohlížet se. Dusot koňských kopyt byl už slyšet bez přestání a zvuky lesního rohu zněly blízko nás.

Doběhli jsme k hromadě kamení a Deirdre zamířila přímo k moři. Nehodlal jsem se dohadovat s někým, kdo zřejmě ví, co dělá. Takže jsem šel za ní a koutkem oka jsem zahlédl muže na koních.

Byli stále ještě v dálce, ale už hřměli po pláži, psi štěkali, trubky troubily a Random a já jsme běželi jako o život a vrhli jsme se do příboje za naší sestrou.

Byli jsme po pás ve vodě, když Random poznamenal: „Čeká mě smrt, když tu zůstanu a zemřu, když půjdu dál.“

(...)

(Roger Zelazny, Devět princů Amberu)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville