Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

Čtvrté dějství

(zkrácený úryvek)

Pokoj Ivana Petroviče; je zároveň jeho ložnicí i kanceláří statku. U okna velký stůl s účetními knihami a papíry, vysoký psací pult, police, vázy. Menší stůl pro Astrova; na něm kreslicí papíry, barvy, pořadač na spisy; klec se špačkem. Na zdi mapa Afriky, zřejmě nikomu nepotřebná. Velký otoman, potažený voskovaným plátnem. Nalevo dveře do pokoje, napravo do předsíně; u nich rohožka, aby mužici nezamazali podlahu. – Podzimní večer. – Ticho.

TĚLEGIN a MARINA (sedí proti sobě a navíjejí klubko vlny)

TĚLEGIN

Rychleji, rychleji, Marino Timofejevno, rychleji, zavolají nás, musíme se s nimi rozloučit. Už poručili zapřahat.

MARINA (snaží se navíjet rychleji)

Už je toho málo.

TĚLEGIN

Jedou do Charkova. Budou v Charkově.

MARINA

Ale vždyť je líp.

TĚLEGIN

Ti mají nějak naspěch! Jelena Andrejevna zpívá pořád stejnou:

”Ani hodinu už tady nebudu. Pryč, pryč! Ať už jsme pryč. Jeďme do Charkova, rozhlídneme se a pošleme si pak pro věci.” – Jedou si nalehko, jako tažní ptáci. Marino Timofejevno, nebylo jim tady souzeno žít. Nebylo... každý holt má své.

MARINA

A bude tak líp. Vždyť už jsme nevycházeli z hádek a z rámusu. I s bouchačkami si začali. Učiněná hanba!

TĚLEGIN

Tak, tak. Scény jako na jevišti.

MARINA

Už jsem se na to nemohla dívat. (Pauza) Zase tu budeme hezky jako dřív, pěkně při starém. Ráno v osm čaj, v jednu oběd, večer povečeříme. Všecko půjde zase svým pořádkem... jako u lidí... po křesťansku. (Vzdychne si) Kdypak jsem jedla naposled pirohy! Ani nepamatuju.

TĚLEGIN

Ano, už dávníčko u nás nevoněly pirohy. Dávno, dávno... Dneska ráno, Marino Timofejevno, jdu po návsi a kupec za mnou: ”Máš ty to, darmošlape, život!” Až mě tady píchlo.

MARINA

Že si toho všímáš, holečku. Všechny nás živí pánbů. Tebe i Soničku, Ivana Petroviče i mě. Nikdo nesedíme za pecí... v teplíčku... každý máme svou práci. Kdepak je Soňa?

TĚLEGIN

V sadě. Pořád je s doktorem. Hledají Ivana Petroviče, bojí se, aby si něco neudělal.

MARINA

A kam jste dali tu jeho bouchačku?

TĚLEGIN (šeptem)

Schoval jsem ji ve sklepě.

MARINA (s úsměškem)

Jako děti.

Z venku vejde Vojnický a Astrov.

VOJNICKÝ

Nech mě! (Marině a Těleginovi) Nechte mě o samotě! Nepotřebuju hlídače.

TĚLEGIN

Hned, hned, Ivane Petroviči... už jsme pryč. (Odejde po špičkách)

MARINA

Kohout... ten se durdí. (Sebere vlnu a odchází)

VOJNICKÝ

Jdi pryč! Nech mě!

ASTROV

S největší radostí. Už mám být dávno pryč. Jenom ještě maličkost. Nehnu se odtud, dokud mi nevrátíš, cos mi vzal.

VOJNICKÝ

Nic jsem ti nevzal.

ASTROV

Nežertuju. Nezdržuj, musím jet.

VOJNICKÝ

Nic jsem ti nevzal. (Oba si sednou)

(...)

(Anton Pavlovič Čechov, Strýček Váňa)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville