Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

8. kapitola

Paní Allertonová, vyhlížející ve svých prostých večerních šatech z černé krajkoviny klidně a distingovaně, sestupovala o dvě patra níž k jídelně. Ve dveřích ji dohonil její syn. „Promiň, drahoušku. Myslím, že jsem se opozdil.“

„Jsem zvědavá, kde budeme sedět.“

V salonu byly rozmístěny stolky. Paní Allertonová počkala, až se jim bude moci věnovat steward, který právě rozsazoval skupinu lidí.

„Mimochodem,“ dodala, „pozvala jsem malého Hercula Poirota, aby se posadil k našemu stolu.“

„Máti, snad ne!“ zvolal Tim opravdu zaraženě a mrzutě. Matka na něj překvapeně upřela oči. Tim byl obvykle tak nenucený!

„Můj milý, tobě to vadí?“

„Ano. Vadí. Je to naprostý nevychovanec!“

„Ale ne, Time! V tom s tebou nesouhlasím.“

„Tak či onak – proč vůbec se máme vázat na člověka, který k nám nepatří? Když jsou lidé takhle zavření na malé lodi, je něco takového vždycky k nevyslání. Bude s námi ráno, v poledne, večer!“

„Lituji, můj milý.“ Paní Allertonová vypadala zarmouceně. „Opravdu jsem myslila, že tě pobaví. Koneckonců má tolik rozmanitých zážitků. A ty máš tak rád detektivky.“

Tim zabručel:

„Přál bych si, máti, abys neměla takové báječné nápady. Teď se z toho nevyvlékneme.“

„Nevím opravdu, Time, jak bychom mohli.“

„No dobrá, už se s tím asi budeme muset smířit.“ V té chvíli k nim přistoupil steward a vedl je ke stolku. Na tváři paní Allertonové, která kráčela za ním, utkvěl dosti udivený výraz. S Timem obvykle nebyly potíže, byl vždycky v dobré náladě. Tenhle výbuch se mu vůbec nepodobal. Nebyla to ani obvyklá britská nechuť- a nedůvěra – k cizincům. Tim byl kosmopolita. A prosím – tohle, povzdychla si. Muži jsou nevypočitatelní! I ten nejbližší a nejmilejší projeví zcela netušené reakce a city.

Sotva se posadili, vstoupil spěšně, tiše do jídelny Hercule Poirot. Zastavil se s rukou položenou na opěradle třetí židle.

„Opravdu dovolíte, madam, abych využil vaší laskavé nabídky?“

„Ovšem. Posaďte se, pane Poirote.“

„Jste velice milá.“

Byla si patrně vědoma, že jak usedal, vrhl bystrý pohled na Tima, a že Timovi se nepodařilo zamaskovat poněkud mrzuté vzezření.

Paní Allertonová se pokusila vyvolat příjemné ovzduší. Když dojedli polévku, vzala do ruky seznam cestujících, který ležel vedle jejího talíře.

„Pokusme se všechny rozeznat,“ navrhla vesele. „Vždycky se při tom pobavím.“

Začala předčítat: „Paní Allertonová, pan Tim Allerton. Tak to je úplně snadné! Slečna de Bellefortová. Vidím, že ji posadili k jednomu stolu s Otterbournovými. Jsem zvědavá, jak spolu budou vycházet – ona a Rozálie. Kdo je další? Doktor Bessner. Doktor Bessner? Kdo pozná doktora Bessnera?“

Otočila se ke stolu, u něhož seděli družně čtyři muži.

„Myslím, že to musí být ten tlusťoch s hlavou ostříhanou dohola a s knírem. Němec, řekla bych. Zdá se, že mu polévka jaksepatří chutná.“ Až k nim dolehlo zřetelné srkání.

(...)

(Agatha Christie, Smrt na Nilu)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville