Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

1.

Tvrzení, že člověk je nejušlechtilejší stvoření na světě, si lze vysvětlit tím, že mu to žádné jiné stvoření nevyvrátilo.

G. Ch. Lichtenberg

„Ty nemáš vodičku, viď, Garičku,“ řekla Alžběta Pokorná a s námahou se sehnula k plechové misce svého devět let starého kokršpaněla. Byla přesvědčená o tom, že jí rozumí. Dokonce mnohem lépe než většina lidí, které znala. Ani s Marií už to není takové jako dřív. Ta její skleróza! Včera přišla do kavárny v domácích pantoflích! Všichni po nich pokukovali s povýšeným úšklebkem.

„Taky na ně jednou dojde,“ chlácholila Marii, ačkoliv se za ni styděla. Dvě staré báby, co si přišly poklábosit nad kafem se šlehačkou.

Chodily do stejné kavárny, ve stejnou hodinu a stejný den v týdnu, už dobrých dvacet let. Alžběta se nechtěla zavedené tradice vzdát, ale s Marií to bylo čím dál tím horší. Minulý měsíc ji dokonce tvrdošíjně oslovovala „Blaženko“ a když ji Alžběta opravila, zle se na ni osopila: „Já přece vím, jak se jmenuješ! Ty seš prostě nahluchlá!“

Alžběta nahluchlá nebyla. Chválabohu, zrak, sluch i paměť jí v necelých sedmasedmdesáti letech ještě sloužily. Jen kyčle pobolívaly. Někdy se nebyla schopná zvednout z postele, to pak musel Garička vyvenčit Hynek, její syn. A přestože mu kladla na srdce, že s Garičkem musí až na konec ulice a projít celý park, byli zpět za pár minut.

„Všechno udělal a já spěchám,“ ohrazoval se pokaždé Hynek.

Obětovala synovi celý život a takhle se jí odvděčil. Ani na procházku se psem nemůže místo ní jít, všechno mu je zatěžko!

„Slyšíš?“ obrátila se na psa. „Už tam má zase nějakou couru! Zmalované ty holky chodí až běda. A skoro polonahé. Však jsou to všechno kdovíjaké flundry. Slušné děvče by nedopustilo, aby mu koukala z blůzky ramínka od podprsenky. Ale když jsem to Hynkovi pověděla, on hned na to, že ničemu nerozumím a že se to teď nosí. Ten aby se jich nezastával! Až to některá chytře navlíkne a nechá si udělat haranta, ještě mu bude stará máma dobrá, viď, Garičku?“

Pes si položil hlavu na přední packy a sledoval Alžbětu oddaným pohledem.

„Já vím, že se ti taky nelíbí, jak se k nám Hynek chová,“ pokračovala. „Už týden slibuje odvézt prádlo na mandl a ty potřebuješ vykoupat. Ale to se spíš dočkám smrti než pomoci vlastního syna!“

Schodiště vedoucí z podkroví rodinného domku zavrzalo. Alžběta mrkla na nástěnné hodiny. „Skoro jedenáct. Ať mi nikdo nepovídá, že slušná holka takhle trajdá po nocích!“ Pes se zvedl a zaštěkal.

„Psst,“ položila si prst napříč přes tenké, vyschlé rty, zhasla světlo a klekla si na stoličku pod oknem. Skrz ručně háčkovanou záclonu neviděla moc dobře, ale měla tak aspoň jistotu, že ji Hynek nezahlédne.

„Už ji vede k brance,“ komentovala dění, aby pes nepřišel zkrátka.„A teď se s ní bude muchlovat. Na to čas má, ale když tě má vzít do parku, tak se kroutí.“

Pes tiše zakňoural a přešlapoval na místě pod stoličkou.

(...)

(Simona Monyová, Tchyně a uzený)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville