Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

III

Kněžna Danuta, Macko i Zbyško bývali již dříve v Tyňci, ale v průvodu byli dvořané, kteří ho viděli poprvé – a ti, pozvedajíce oči, hleděli s údivem na krásné opatství, na zubaté zdi táhnoucí se podél skal a srázů, na budovy stojící na úbočí hory, vysoké, štíhlé, ozářené zlatem vycházejícího slunce. Z okázalých hradeb a budov, z domů i staveb různým účelům určených, ze zahrad, ležících u úpatí hory i z pečlivě vzdělaných polí, která zrak z výše obsáhl, bylo na první pohled poznali ohromné, nedostižné bohatství, jemuž se musili diviti lidé z chudého Mazovska, a které jim bylo úplně neobvyklé. Země patřící k opatství Tyněckému, převyšovaly nejedno lenní knížectví a důchody jeho mohly vzbuzovati i závist tehdejších králův. Údiv mezi dvořany stále více vzrůstal a někteří z nich ani svým očím věřiti nechtěli. Dvůr mazověcký se konečně přiblížil k hlavní bráně klášterní, v níž očekával kněžnu opat v čele velkého množství mnichů i šlechticů. Lidí světských: hospodářů, advokátů, prokurátorů a různých úředníků klášterních, bývalo v klášteře vždycky mnoho. Také mnozí zemané drželi nespočetné pozemky klášterní dosti výjimečným právem lenním – a ti jako „vazalové“ rádi přebývali na dvoře své vrchnosti, kde u velikého oltáře nebylo nouze o dary, ulehčení a dobrodiní všeho druhu. Slavnosti, chystané v hlavním městě, přivábily také mnoho vazalů do Tyňce. Z toho důvodu mohl opat uvítati kněžnu s průvodem ještě četnějším než jindy.

Byl to člověk vysoké postavy, s tváří suchou a rozumnou, s hlavou nahoře vyholenou, níže pak, nad ušima, věncem šedivějících vlasů ovinutou. Na čele měl jizvu po ráně, kterou patrně za mladých rytířských let utržil. Oděn byl v hábit, jako ostatní mniši, ale přes hábit oblékal černý plášť, purpurem podšitý, na krku zlatý řetěz, na jehož konci visel rovněž zlatý, drahokamy vykládaný kříž – znak to hodnosti opatské.

Celá jeho postava prozrazovala člověka šlechetného, avšak rozkazovati a vládnouti zvyklého. Kněžnu ale vítal upřímně, téměř pokorně. Pamatovalť na to, že manžel její pocházel z téhož rodu knížat mazověckých, z nichž také pocházeli králové Vladislav a Kazimír a po přeslici i současně panující královna, vládkyně jedné z největších říší na světě.

Přestoupil tedy práh brány, sklonil nízko hlavu a požehnav Annu Danutu i celý dvůr malým, zlatým pouzdrem, které držel v prstech pravé ruky, řekl:

„Vítej nám, milostivá paní, na chudém prahu klášterním. Ať svatý Benedikt z Nursie, svatý Maurus, svatý Bonifác i svatý Benedikt z Aniane a rovněž Jan z Tolomeie – patroni naši ve věčném jasu žijící, obdaří tě zdravím, štěstím a ať ti požehnávají sedmkrát denně, po celý věk života tvého.“

„Musili by býti hluší, kdyby nevyslyšeli slov tak velkého opata,“ řekla upřímně kněžna, „a to tím spíše, že jsme sem přišli na mši, při které se v jejich ochranu odevzdáme.“

(...)

(Henryk Sienkiewicz, Křižáci)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville