Akce tohoto týdne:

Jules Verne: balíček 12 elektronických knih (PDF+ePub)     za 528  238 Kč (-55%)

Náhodná ukázka:

V Colonial Tavern je známá americká tma. Nevím, proč si v ní libují. Snad aby se zákazníci spletli v drobných. U piana sedí Erroll Garner a dělá s ním zázraky. Piano zní jako elektrárna, Garnerovy obrovské ruce z něho vyrážejí veliké rytmické bloky z jednoho kusu, s basem dupajícím v tečkovaném rytmu mezi větvičkama ozdob, harmonií a blue notes. Pomalu se opíjím u baru, a je to už docela samozřejmé, že tady sedím já, a támhle hraje legenda. Vlastně jsem šťastný člověk.

Pak ho zahlédnu koutkem oka a projede mnou prastará vzpomínka. Stejné překvapení. Štráfek v Harris tweedu, vlasy vymodelované do plastického střihu a postříkané Dry Lookem. Kdyby Garner věděl, komu hraje. Ale neví. Ain’t Misbehavin’. Nakloním se na barové stoličce k Uhrovi:

„Kukuč!“

Škubne to s ním tedy. Jako to tenkrát škublo se mnou, až jsem si pochcal kalhoty. Štráfek. Štráf Uher.

„Tě bůch,“ řekne.

„Ty máš bejt mrtvej, vole.“

Usměje se kysele.

„Že vo tom nevim?“

„Takový případy sou, že je někdo mrtvej a neví vo tom.“

„Jo? Tak to sem asi ten případ.“

Hledím na něj. Má na tváři floridské opálení. Pravé. Ne z nějakého nubiánu.

„Mladý vnitráci pro Pavla,“ medituju. „To ses tak vopálil na Sibíři?“

Odhadne můj stav.

„Ty máš v hlavě.“

„Jo. Mozek.“

„A v mozku alkohol.“

„A v alkoholu vzpomínky. Takový divný. Co tady děláš, a jaktože nejseš zlikvidovanej?“

„Nespoléhal bych se na exilovou šeptandu.“

„Aha,“ pravím. „Takže to, žes byl ve spolku pro Pavla, je buď šeptanda, nebos tam byl jako  –“

Přeruší mě:

„Rači poslouchej. Tohle bylo dycky tvý, ne?“ A zazírá na černocha u piana, který sedí na telefonním seznamu a vypadá jako načerno natřený Žid z antisemitské karikatury. Kdyby tak v Kanadě vládl soudruh Jodas –

„Každá věc má svuj čas,“ pravím. „Nebos tam byl jako fízl.“

Znovu, jako několikrát v životě, mě zkoumá očima. Bar lemují nasávající Kanaďané, černoch s pihatou mandou, nějaký opilý Babbitt ve fezu Shrinerů, intenzívně si uvědomuju simultánnost světa. Irenka krmící se v Paříži ústřicemi, Uher v Harris tweedu, ta rakovinná buňka metastázující teď tady v Colonial Tavern vedle frajerského černouška a bílé women’s libky – tohle je náš svět, nás protřelých světem, ne svět neviňátek.

„Seš nadrátovanej,“ říká Uher. „Já tomu tak neřikám, dyž už o tom chceš mluvit, místo abys poslouchal takovejhle velkej jazz. Pavel se chtěl prostě mstít. Lidi, kterým šlo o věc, museli zasáhnout.“

„Komu se chtěl mstít? Tobě?“

„Chtěl si vyřizovat osobní účty.“

„Eště ze Španělska, jo?“

Neřekne nic. Potom:

„A co se s tebou bavim. Rozhod ses pro exil, nemáme spolu co mluvit.“

(...)

(Josef Škvorecký, Příběh inženýra lidských duší)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville