Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Akce tohoto týdne:
George Orwell: balíček 5 elektronických knih (PDF+ePub) za 183 110 Kč (-40%)
Náhodná ukázka:
Hovor ve skříni
Je ošklivá, strašidelná noc.
Venku je sychravo, zima a nevlídno. Vítr hučí v prázdných ulicích a zhasíná plynové lampy. Vrhají podivné zelené stíny, jejich záře se ztrácejí a opět vyskakují, když závan větru utekl do vedlejší ulice.
Někde tluče špatně upevněný závěs do zdi. Osamělý chodec jde rychle a ztrácí se ve tmě. A zase vítr naříká, znovu se žene odkudsi a zhasíná lampy.
Ale tady v pokoji, s oknem do té zelené mrazivé noci, je teplo a ticho. Kamna jsou ještě horká od své večerní ohnivé práce. Na stole leží blahobytně mísa s jablky. Ó - sem nemůže zima, vítr a bída.
A teď něco zašumělo. Co to bylo? Kde to bylo? Kočka? Ne! Bylo to ve skříni. Tam v té veliké skříni u okna.
Někde v útrobách ztichlého domu tlučou temně hodiny. Dvanáct. To prý neživé věci v tu chvíli ožívají, hovoří, z místa na místo přecházejí a své rejdy tropí.
Ve skříni to teď znovu šumí, její dveře se otevírají. Na jedno její křídlo vyskočil ošumělý zimník i s věšákem. "Pojďte ven, pojdte ven," šeptá dovnitř, "náš čas nadešel."
"Proč bychom chodily," zabručelo cosi mrzutě z hlubin skříně. "My jsme už stará veteš, moli nás tu žerou, ani za vyklepání už nestojíme naší paní."
"Ano - ano - nejsme již k ničemu. Nikdo nás nepotřebuje," dosvědčují jiné hlasy.
"Mýlíte se, mýlíte se," křičí ale nadšený zimník." Co lidí dnes bloudí ulicemi a třese se zimou. Ti, že by nás nepotřebovali? Tisíce jich je, kteří jsou oblečeni v tenoučké prošoupané hadry a nemají, kde by hlavu složili. A co je nás ve skříni, kteří bychom mohli zahřáti ty nešťastníky."
"Ano," ozval se jiný hlas. "A co je takových skříní po světě, v takových pokojích s horkými kamny a jablky na stole. Kdyby se všechny ty skříně otevřely, kolik ubohých lidí by se o nás podělilo, kteří jsme zde již odloženi."
"Včera zde byl nějaký muž. Prosil o kabát. Než by se paní namáhala jít k nám do skříně a vybrat někoho z nás pro něj, raději řekla, že nemá. Pro chvilku námahy připravila tomu člověku mnoho dalších dnů trýzně zimou."
"Podívejte se tam na toho chuďasa," pravil pak zimník.
"Tam toho u svítilny. Má ruce v děravých kapsách krátkého
kabátku. Límec má ohrnutý a vítr mu ho obrací dolů. Krčí se do ýklenku domu a zase vychází ven, podupuje, kývá rukama znovu se uchyluje do závětří před ledovým vichrem. Toho kdyby viděli teď lidé, kteří ho odbyli slovy: "Nemáme čas hledat, nemáme nic."
"Zítra začneme, začneme," šumělo to ve skříni.
Druhý den přišla do pokoje paní. Chvíli hleděla do nevlídného dne. Na ulici lesklo se mokré, polozmrzlé bláto.
Pojednou něco zaharašilo ve skříni. Paní sebou trhla, ale pak otevřela skříň.
"Hleďm - " pravila. "Ten starý zimník sklouzl z věšáku. Skříň by potřebovala trochu vyprázdnit. Zimník už jistě u nás nebude nikdo nosit. Snad bych ho mohla někomu dát. A co tahle stará sukně. Všechno vyndám, co už nepotřebuji.
Někdo zvoní. "Prosím Vás pěkně, mohli byste mně dát nějaký kabát nebo kousek prádla? Třeba sebevíce rozbité."
(...)
Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):
- Jan Neruda
- Jaroslav Hašek
- kniha Kulička od Guy de Maupassanta
- Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
- Tulák po hvězdách od Jacka Londona
- Divá Bára od Boženy Němcové
- pohádky bratří Grimmů
- Josef Kajetán Tyl
- Ezopovy Bajky
- kniha Alenka v říši divů