Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

Nazítří ráno byla Pat veselá a rozpustilá. Zabývala se svými šaty. „Jsou mi velké, příliš velké,“ mumlala, když si je zkoušela před zrcadlem. Pak se obrátila ke mně.

„Vzal sis s sebou smokink, miláčku?“

„Ne,“ řekl jsem. „Netušil jsem, že bych ho tu potřeboval.“

„Zajdi si tedy k Antoniovi. Půjčí ti jej. Máte stejnou postavu.“

„Potřebuje ho přece sám.“

„Vezme si frak.“ Upevnila záhyb. „A pak si jdi zalyžovat. Musím teď pracovat. Když jsi tady, nemohu.“

„Tohohle Antonia,“ řekl jsem, „úplně vyrabuju. Co bychom si bez něho počali ?“

„Je to hodný chlapec, viď?“

„Ano,“ odvětil jsem, „to je pro něj správné označení. Hodný chlapec.“

„Nevím, co bych bývala dělala, kdyby tu nebyl, když jsem byla sama.“

„Na to už nemysleme,“ řekl jsem. „To už je všechno daleko za námi.“

„Ano.“ Políbila mě. „A teď jdi lyžovat.“

Antonio už na mne čekal. „Tušil jsem, že nemáte smokink,“ řekl. „Zkuste to sako.“

Sako mi bylo trochu těsné, ale jinak mi padlo docela dobře. Antonio spokojeně hvízdl. Pak pověsil oblek na skříň. „Zítra bude velká švanda,“ prohlásil. „Naštěstí má službu v kanceláři malá sekretářka. Stará Rexrothová by nás nepustila. Úředně je totiž tohle všecko zakázané. Ale neúředně už přece nejsme žádné děti.“

Šli jsme lyžovat. Už mi to šlo dost slušně, a tak jsme nemuseli na cvičnou louku. Cestou jsme potkali muže s briliantovým prstenem, v kostkových kalhotách a s vlajícím uměleckým motýlkem.

„Jsou to směšné figury,“ řekl jsem.

Antonio se dal do smíchu. „To je důležitý člověk. Průvodce mrtvol.“

„Cože?“ zeptal jsem se překvapeně.

„Průvodce mrtvých,“ opakoval Antonio. „Tady jsou totiž nemocni z celého světa. Zvláště z Jižní Ameriky. No a většina rodin chce dát pohřbít své nejbližší doma. Pak tedy takový průvodce mrtvol jede za tučnou odměnu s nebožtíkem a veze s sebou zinkovou rakev. Tak tito lidé přicházejí k penězům a zcestují kus světa. Z tohohle udělala smrt dandyho, jak jste viděl.“

Ještě chvíli jsme stoupali vzhůru, pak jsme si připjali lyže. a vyrazili. Bílé svahy se zvedaly a klesaly a za námi jako červenohnědý míč běžel se štěkotem Billy, bořící se do sněhu až po prsa. Opět si na mne zvykl, i když se cestou často obracel a pádil s vlajícíma ušima zpět k sanatoriu.

Zkoušel jsem kristiánky, a pokaždé když jsem sjížděl se svahu a připravoval se nabrat rozkmih a uvolňoval tělo, myslel jsem si: když se mi to povede bez pádu — Pat se uzdraví. Vítr mi svištěl kolem obličeje, sníh byl těžký a lepkavý, ale vždycky jsem ještě stačil udržet rovnováhu a hledal jsem stále sráznější sjezdy a stále těžší terén, a kdykoli jsem bez pádu absolvoval sjezd, mysiel jsem si: Je zachráněna. Věděl jsem. že je to pošetilé. ale byl jsem šťasten jako už dávno ne.

V sobotu večer byl velký tajný výlet. Antonio objednal saně poněkud dál a hlouběji pod sanatoriem. Sám běžel v lakovkách a v rozevřeném plášti, z něhož mu blýskala fraková náprsenka. s kopce dolů a vesele jódioval.

(...)

(Erich Maria Remarque, Tři kamarádi)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville