Akce tohoto týdne:

Miguel Cervantes: balíček 2 elektronických knih (PDF+ePub)     za 98  74 Kč (-25%)

Náhodná ukázka:

14/10/91 - 12:47

Na závodišti potkáte podivný typy. Jeden chlápek tam chodí skoro každej den. Zdá se, že nikdy nic nevyhraje. Po každým závodě nadává na koně, kterej vyhrál. "STEJNĚ STOJÍ ZA HOVNO!" křičí. A pak zuřivě vysvětluje, že ten kůň nikdy neměl vyhrát. Huláká dobrejch 5 minut. Takovej kůň má obvykle šanci 5 ku 2 nebo 3 ku 1 nebo 7 ku 2. Musí něco ukázat, jinak by byl poměr mnohem větší. Ale tenhle gentleman to nechápe. A co teprve když o výsledku musí rozhodnout cílová fotografie. Pak se opravdu rozzuří. "SERU BOHU DO KSICHTU! TOHLE MI NESMÍ DĚLAT!" Nechápu, proč ho ze závodiště nevyhodí.

Jednou jsem se zeptal jinýho chlápka: "Jak to ten chlap dělá?"

"Půjčuje si peníze," odpověděl mi.

"A to mu pořád někdo půjčuje?"

"Pokaždý si najde někoho novýho. Znáte jeho oblíbenou větu?"

"Ne."

"V kolik zejtra ráno otvírá banka'?"

Myslím, že prostě chce bejt na závodišti, prostě tam chce bejt. Připadá mu to dobrý, přestože pořád prohrává. Musí tam bejt. Šílenej sen. Ale je to dost nudný. Každej si myslí, že nikdo jinej koním nerozumí. Ztracený existence. Já jsem jeden z nich. Jenže to je můj koníček. Aspoň si to myslím. Doufám. Ale něco na tom je, i když jen na krátkej okamžik, když můj kůň běží a pak vyhraje. Dívám se na to a cítím jakýsi opojení. Život začíná mít smysl, když koně běží, jak očekáváte. Ale jinak je to nuda. Všude stojí lidi. Většina prohrála. Jsou vysušený jako prach. Úplně vyčerpaný. Ale když se přemůžu a zůstanu doma, cítím se hrozně mdlej, nemocnej, zbytečnej. Je to divný. Večer je to dobrý, vždycky píšu večer. Ale dny musím nějak zabít. Jsem v jistým smyslu nemocnej. Odmítám vidět realitu. Ale kdo ji chce vidět?

Jednou jsem pil v jednom baru ve Filadelfii od pěti ráno do dvou ráno druhýho dne. Zdálo se mi, že nemůžu bejt nikde jinde. Občas jsem si ani nepamatoval, že jsem na chvíli odešel a pak se zase vrátil. Zdálo se mi, že pořád sedím na barový židli. Nechtěl jsem vidět realitu. Nelíbila se mi.

Pro tohohle chlápka je závodiště něco takovýho, jako byl pro mě ten bar.

Tak dobře, řekněte mi něco užitečnýho. Bejt právník? Doktor? Kongresman? To je taky hovno. Lidi si myslí, že ne, ale je to hovno. Tyhle lidi jsou otroci systému a nemůžou se z něj dostat. A skoro nikdo nedělá svou práci dobře. Ale na tom nezáleží, aspoň žijou v bezpečný kukle.

Jednou to bylo docela zajímavý. Už zase mluvím o dostihách.

Jako obvykle tam byl Bláznivej Křikloun. Ale byl tam ještě jeden chlápek. Bylo vidět, že má něco s očima. Vypadaly rozzlobeně. Stál poblíž Křiklouna a poslouchal jeho předpovědi na příští závod. V tom byl Křikloun dobrej. A bylo jasný, že Rozzlobený Oko sází podle Křiklounovejch rad.

Čas běžel. Vracel jsem se ze záchodu a všechno jsem viděl a slyšel. Rozzlobený Oko řvalo na Křiklouna: "Jdi k čertu, drž hubu! Já tě zabiju!" Křikloun se otočila pomalu odcházel. Přitom strašně unaveně a znechuceně říkal: "Prosím... Prosím..." Rozzlobený Oko šlo za ním: "TY HOVADO! JÁ TĚ ZABIJU!"

(...)

(Charles Bukowski, Kapitán odešel na oběd a námořníci převzali velení)

Vybrané tipy na oblíbený obsah (nejnavštěvovanější v poslední době):

• Jan Neruda
• Jaroslav Hašek
• kniha Kulička od Guy de Maupassanta
• Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron
• Tulák po hvězdách od Jacka Londona
• Divá Bára od Boženy Němcové
• pohádky bratří Grimmů
• Josef Kajetán Tyl
• Ezopovy Bajky
• kniha Alenka v říši divů

Literární doupě - on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu; knihy zdarma (free e-books), recenze, ukázky, citáty, životopisy, e-knihy ke stažení do čtečky (Kindle a další)

© 1999-2024 Johanesville