Karel Poláček

ČTRNÁCT DNÍ NA VOJNĚ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

VI. Kanceláře a lid kancelářský

Nuže: Vojenské kanceláře skládají se zpravidla ze dvou světnic. První je úplně temná jako minulost mezinárodního dobrodruha; tam se fasuje výzbroj. Druhá světnice jest vlastní kanceláří.

První, co nám v kanceláři padne do očí, je kavalec. Jeho slamník vyznačuje se tmavohnědými skvrnami: Před dávnými lety rozlil písař snídaje černou kávu. Jinak není na kavalci ničeho, až na nakrojenou veku komisárku, jídelní příbor a rozečtený román. Písaři jsou totiž lid sčetlý, který se zálibou čítává Klicperovu Jindru a rozsáhlé romány p. Bohumila Brodského, nehledě k tomu, že si libují v knihách kouzelnických jako Malý Bosco nebo Praktický magnetizér.

U stolu sedí vytáhlý jinoch s pečlivě navinutými kamašemi. Linkuje cosi se starostlivou tváří. Na temeni mu sedí chocholka jako papouškovi kakadu. Do čela padá mu kadeř. Pak tu přebývá rotmistr, který má na stole hromadu spisů, služebních knih, v duši pocit odpovědnosti a v srdci trpkost, že nemá žádného uznání. Někdy přichází sem důstojník. Posadí se rozkročmo na židli, a pošvihávaje bičíkem, oddává se myšlenkám o finanční krizi.

Dlužno pověděti, že kancelářský lid jest zpupný lid. Na rámusu, který se rozléhá po chodbách kasáren, má nemalý podíl. Postaví se přede dveře a zařve: „Služba!“ a všecko strne úžasem. Je to lid proto zpupný, poněvadž patří k stavům privilegovaným. Písaři mají tradicí posvěcené právo (...)

(......)