Karel Poláček

OKOLO NÁS
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Půvab banálnosti

Je známo, že určitý druh lidí, a to zejména školská inteligence, dostihnuvši jisté hranice věkové, se velmi nerada seznamuje. Inteligentní člověk miluje známosti staré; k navázání nových nedostává se mu jaksi pružnosti; a nemůže se vůči cizímu zhostiti pocitu nedůvěry. Podobá se v tomto směru ruskému barzojovi^[2], který je charakter chladný jako vzorný žák; nechce s ostatními psy míti ničeho společného.

Zato význačná vlastnost lidu je, že velmi lehce překračuje psychické ohrady, které oddělují člověka od člověka. Domnívám se, že to je důvod toho, proč v této zemi vzniklo tolik hospod. Prostému člověku nedostává se nikdy dosti známostí. Člověk s maturitou sotva vymění si s neznámým, vedle něhož stojí v hloučku na ulici, naslouchaje výkladu prodavače zázračného mýdla anebo pozoruje, kterak na domě opravují fasádu, názory o té věci. Děti, psi smíšené rasy a masy lidu seznamují se mezi sebou prostě, důvěrně a vesele; nemají v sobě onoho pocitu distance, který vychovává v člověku škola a nabyté hodnosti.

A promluvíme si v této souvislosti o tom, kterak se řečené druhy lidí seznamují s projevy umění. Tu budiž poznamenáno, že inteligence činí si s každým uměním známosti prostě a lehce. Inteligence nemá v umění nedůvěry k novému; a velmi snadno seznámí se s uměním, byť sebeneobvyklejším; nevadí mu zde navazovati opět nové a nové známosti. Nevadí mu, že nové umění projevuje se druhdy formou nadmíru divokou; člověk způsobů uhlazených a dobrého vychování chová se i k výstřednímu umění uctivě.

Nemůžeme při této příležitosti nezmíniti se o vrozené konzervativnosti lidových mas. Lid nemiluje nových věcí; není „cupidus novarum rerum“^[3]; rozhořčuje jej, že něco jest tak, jako nebývalo. V otázce umění je pohřížen do záliby v slovesných útvarech dávno minulých. Lid je stár; vychvaluje staré věci; za starých dob bývalo vše lepší. Miluje konvenci. Není třeba, aby se vymýšlely nové věci. V konvenčních románech nalézá všechno tak, jak bývalo. Všecko se v pořádku vyvíjí tak, jak má býti. Jest ustanoveno, aby se dva milovali přes odpor rodičů; lakomci mají býti zahanbeni a pravá láska nechť zvítězí. Tak (...)

(......)