Karel Poláček

OKOLO NÁS
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

NI

Proč bych nezačal také jednou klasicky? Řeknu aforisticky: I zkomoleniny mají svoje osudy.

Budu uvažovati o slovíčku ni, které je zkomoleninou spojky ani. Není nejmenší slůvko ni mezi ostatními slovy, ale jeho význam je takřka politický, nechť nepravím celonárodní.

Tuším, že ni pochází z doby Vlastenců z Boudy. Zrodilo se snad současně s čamarou a kulatým tvrdým kloboukem. Jeho původ padá do doby rozkvětu staročeské politiky; a to do časů velkého vzdoru, kdy čeští poslanci rozhodli se neobeslati říšskou radu. Nikoliv tedy do doby punktací, kdy dr. Rieger prodal národ za štamprli koňaku a po zemích Koruny české zpívala se posměšná píseň:

Když pan ministr počal zvát,
aby se sešli na Reichsrat
ti čeští deklaranti,
tu jeden zaklel, druhý povzdechl,
nakonec každý poslechl –
to jsme rebelanti! – (Bis.)

Ale ni povstává slavně tehdy, když počala se pořádati procesí k hrobu Husovu do Kostnice, což velmi popuzovalo liberální vlády rakouské.

Zkomolenina ni vznikla v písemnictví jako licentia poetica. Neboť nehodí se spojka ani vždycky do verše; přečnívá mnohdy, vytahuje se jako guma podvazků a v básni skřípe. Zato verš s ni se dobře skanduje. Velkého rozšíření dostalo se ni školou Vrchlického; tehdy se v básních „ždalo“ o lásku, den zapadal „růžný“, a národové klonili svoje šíje pod „jařmo“. A tehdy ni dominovalo a zářilo jako hvězda první velikosti.

Báseň byla v českém životě vždy mocným nástrojem politickým. A není tudíž divu, že ni dostalo se do politického víru a pevně zakořenilo ve spolkovém životě. Silně se rozšířilo a rozbujelo. „Ký div?“ zeptal by se vlastenecký politik (místo „jaký div?“, tak táží se lidé civilní). Jeť spojka ni slůvko patetické; velmi vhodný nástroj rétorické politiky. Hárají v něm city ušlechtilé; jeť jako smolný věnec vržený na (...)

(......)