Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší stejně hodnotný obsah jako tyto stránky, ale v lepší podobě a s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub i PDF
.
POZOR!!! Při této příležitosti dáváme mimořádně k dispozici pro prvních 100 zájemců slevový kupón na -50% na e-knihy na novém LD (při objednávce alespoň za 100 Kč před slevou). Kód kupónu je: nld2023
Když se obrátíš na svou ženu s výčitkou:
"Čekal jsem na tebe a tys tu nebyla."
Odpoví ti:
"A jak jsem tu mohla být, když jsem byla u sousedky?"
A je to pravda, že byla u sousedky.
Když řekneš lékaři:
"Tam a tam se pokoušeli vzkřísit utopené dítě, proč jsi tam nebyl?"
Odpoví ti:
"A jak jsem tam mohl být, když jsem jinde léčil jednoho starce."
A je to pravda, že léčil toho starce.
Když řekneš komukoli v říši:
"Proč jsi nebyl na tom a tom místě, abys tam sloužil říši?"
Odpoví ti:
"A jak jsem tam mohl být a sloužit říši, když jsem měl co dělat jinde?"
A je to pravda, že měl co dělat jinde.
Ale pamatuj si, že nevidíš-li skrze lidské činy vyrůstat strom, je to proto, že chybí semeno, které by obrátilo přítomnost ženy, počin lékaře a službu říši patřičným směrem. Aby se skrze ně zrodilo, cos chtěl ke zrodu přivést (Když někdo vyznává kování hřebíků a ková hřebíky, potom ať vyková tento či jiný, vždycky jde přece o týž čin. Mohou to však být i hřebíky k lodi. A když poodstoupíš, abys lépe viděl, nespatříš nepořádek, ale zrození.
Čilost ani ochablost nespočívají v bytí samotném. A když se nedostává řeči, může bytí zůstat všemi, kdo se na něm podílejí, nepoznáno. V každém člověku se projevuje řečí jemu vlastní.
Bytí neztratí jedinou příležitost. Živí se, vytváří, proměňuje. A nikdo si ho nemusí být vědom, protože člověk zná jen logiku své roviny. (Žena: denní rozvrh práce, a ne touhu být doma.)
Ochablost jako taková neexistuje. Neboť každý čin je možno ospravedlnit. Z jednoho hlediska může být ušlechtilý, z druhého ne. Existuje ochablost ve vztahu k bytí neboli ochablost v bytí. Každý může mít ušlechtilé důvody k tomu, že nejedná v určitém směru. Ušlechtilé a logické. Potom to znamená, že z něho bytí nevysává živné látky dost silně. Například když někdo tesá do kamene, místo aby koval hřebíky. Zrazuje plachetnici. Nečekám, že bych se od tebe dozvěděl, proč jsi jednal tak a tak: k tomu ti chybí řeč.
Přesněji řečeno, je tu řeč knížete, pak jeho stavitelů, pak mistrů, potom kovářů a potom dělníků. --- (...)
Je zdravé, když si vážíš toho, co tě živí. Tvá práce totiž znamená chleba pro tvé děti. A nikdy není docela nízká, když se proměňuje v dětský smích. Někdo slouží třeba tyranu, tyran však slouží dětem. Takto je lidské konání prostoupeno zmatkem, a ty je nemůžeš jasně posoudit. Soudit můžeš jen toho, kdo zrazuje bytí, jež by bylo mohlo sát z jeho činů živné látky a přimět ho, aby mezi stejnými kroky zvolil ten, který měl určitý směr.
Někdo například stmeluje v žáru slunce kameny. Takový je jeho čin. Tak a tak placený. Tak a lak namáhavý. A ten člověk si prostě myslí, že se zasvětil jen stmelování kamenů. A nejsou-li to kameny k chrámu, nikterak mu to nemůžeš vyčítat.
Nastolil jsi lásku k chrámu, aby sála živné látky z lásky těch, kdo stmelují kameny, a aby z ní vytvářela chrám. Neboť bytí tíhne k tomu, aby se živilo a rostlo. Máš-li je poznat, musíš vidět větší množství lidí. A různých. Tak jako můžeš skrze hřebíky, plachty a prkna spatřit loď.
Bytí je nedostupné rozumu. Jeho smyslem je být a tíhnout Rozumem se stává až v rovině činů. Ale ne v první chvíli. Jinak by totiž žádné dítě, vůči světu tak slabé, nemohlo přežít. Ani cedr by v poušti nepřežil. Cedr se rodí navzdory poušti, neboť ji do sebe pohlcuje.
Hlavní oporou jednání není pro tebe rozum. Rozum mu naopak slouží. Nežádej na svém protivníku, aby prokázal víc rozumu než ty. Logické je jen hotové dílo, když se rozprostřelo v prostoru a čase. Ale proč se rozprostřelo takto, a ne jinak? Proč se postavil do čela tenhle, a ne někdo jiný? Vždycky to bylo jen dílo náhody. Ale jak to, že náhoda strom nerozptýlí v prach, nýbrž ho pevně ustaví navzdory zemské tíži?
Co pojmeš rozumem, to přivádíš ke zrodu. Když totiž definuješ určité bytí, pomohl jsi mu ke zrodu. Ono se pak chce živit, pokračovat a růst. Pracuje k tomu, aby proměnilo v sebe všechno, co je jiné. Obdivuješ se někomu pro jeho bohatství. A on na sebe začne hledět jako na boháče, ačkoli ho to předtím snad ani nenapadlo, a hromaděním bohatství se zničí. Začne v něm totiž vidět význam sebe sama. Nesnaž se člověka proměnit v něco jiného, než čím právě je. Patrně tu jsou mocné důvody, aby byl takový, a ne jiný, a ty proti nim nic nezmůžeš. Ale můžeš ho proměnit přímo v tom, čím je, protože člověk má hutnou podstatu a je v ní všechno. Na tobě je, aby sis vybral, co se ti v něm líbí. A abys to vykreslil v obraze, který se bude zdát všem samozřejmý, dokonce i jemu. A až ho spatří, přijme ho, protože včera ho přijímal také, třebaže mu v tom ještě nepomáhala žádná vášeň. Nejdřív ho pojme rozumem, a až se v něm pak ten obraz uskuteční a stane se jím samotným, bude ten člověk žít životem oněch bytí, jež chtějí trvat a růst.
Někdo například z jedné části pracuje pro otrokáře a druhou částí tu práci odmítá. Takový už je život, neboť ten člověk by zajisté mohl pracovat o něco více nebo méně. A budeš-li chtít, aby jedna část tu druhou pohltila, aby práce pohltila odpor k práci, pak tomu člověku řekneš: "Vidíš-li v té práci, třebas hořké, svou jedinou důstojnost a možnost tvorby, máš pravdu, neboť musíš tvořit, kde se tvořit dá. A nemá cenu litovat, že otrokář není jiný. On prostě je, tak jako je doba, v níž ses narodil. Anebo hora v tvém kraji ..."
Naprosto jsi ho nenutil, aby pracoval víc. ani jsi neprohloubil jeho vnitřní svár. Ale nabídls mu pravdu, která usmířila obě jeho části v bytí, o něž ti šlo. A bytí se dá na pochod a bude růst a člověk se obrátí k práci. Anebo budeš chtít, aby ta část, jež práci odmítá, pohltila tu druhou, jež chce pracovat. Potom mu řekneš: "Jsi ten. kdo navzdory biči a hrozbám, že přijde o chleba, věnuje požadované práci jen tu nejnutnější část, která mu pomáhá přežít. Jak je tvůj postoj odvážný! A jak velice máš pravdu, neboť je pouze jeden způsob, jak otrokáře zasáhnout, a sice ten, pokládat se předem za vítěze. Čeho se v srdci nevzdáš, to je zachráněno. A tvorbě nevládne logika."
A naprosto jsi ho nenutil, aby pracoval méně. ani jsi neprohloubil jeho vnitřní svár. Ale nabídls mu pravdu, která usmířila obě jeho části v bytí, o něž ti šlo. A bytí se dá na pochod a bude růst a člověk se obrátí k revoltě. --- (...)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky