Antoine de Saint-Exupéry

CITADELA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

CXVII

Jsem ten, jenž bydlí. Zvedám vás nahé ze studené země.

Nešťastný lide zbloudilý v noci, ty plísni na štěrbinách zemské kůry, v nichž se na horských svazích skloněných k poušti ještě zachovaly zbytky vody.

Řekl jsem vám: "Hle, Orion, Velká medvědice a Severka." A vy jste své hvězdy poznali a říkáte teď jeden druhému: "Hle, Velká medvědice, a tamhle Orion a Severka." A protože můžete říci: "Putoval jsem sedm dní ve směru Velké medvědice", a navzájem si rozumíte, hle, kdesi bydlíte. Tak jako palác mého otce. "Běž do sklepa a přines ovoce," říkali mi, když jsem byl chlapec. A jenom zvukem toho slova už ve mně probudili vůni sklepa. A já jsem odcházel do vlasti zralých fíků.

A řeknu-li ti "Severka", zavíří to v tobě, jako by ti byl náhle vytčen směr, a už slyšíš řinčet zbraně kmenů ze severu. A protože jsem pro slavnosti určil vápencovou tabuli na východě a pro popravy jižní solné doly --- a palmovým hájům jsem přiřkl roli, být útočištěm a přístřeším karavan ---, hle, jak se pojednou ve svém domě vyznáš. Chtěl jsi omezit studnu jen na užitkovou roli, totiž na poskytování vody. Ale voda musí znamenat zároveň i nepřítomnost vody. Když člověk neumírá žízní, ještě to neznamená, že žije.

A lépe bude bydlit člověk, který usychá v poušti pro nedostatek vody a sní o známé studni a v deliriu slyší skřípot její kladky a praskání jejích provazů, než ten, kdo žízeň nezná, a proto také nic neví o kráse studní, za nimiž se kráčí podle hvězd.

Nechválím žízeň pro hmatatelný význam, který snad dodává vodě, ale proto, že člověka donutí číst ve hvězdách a větru a v nepřátelských stopách v písku. Je proto podstatné, abys pochopil, že budu-li tě chtít probudit k životu a prostě ti odeberu pití, aby tvé břicho zatoužilo po vodě, bude to pouhá karikatura života. Toužíš-li uhasit žízeň, musím tě podřídit obřadu, nechat tě putovat pod hvězdami a naslouchat písni rezavé kliky, jež vtiskne tvému konání význam modlitby a potravu tvého břicha promění v potravu srdce.

Nejsi dobytek v chlévě. Chlév můžeš vyměnit za jiný, žlab však zůstane týž, i podestlaná sláma. A dobytku se tu nepovede o nic lépe ani hůře. Tvá potrava však není jenom pro břicho, nýbrž i pro srdce. A když umíráš hlady a přítel otevře dveře a postrčí tě ke stolu a do džbánu ti naleje mléko a ulomí ti chléb, nápojem ti tady bude úsměv, (...)

(......)