Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší stejně hodnotný obsah jako tyto stránky, ale v lepší podobě a s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
i PDF 
.
POZOR!!! Při této příležitosti dáváme mimořádně k dispozici pro prvních 100 zájemců slevový kupón na -50% na e-knihy na novém LD (při objednávce alespoň za 100 Kč před slevou). Kód kupónu je: nld2023
CXXVII
(...) Chci vybudovat obřad lásky, aby mne slavnost dovedla jinam. Neboť nic z toho, co hledám a po čem žízním a po čem žízní lidé, neleží v rovině stavební hmoty, jíž užívají. A zbloudil ten, kdo hledá mezi kameny, co není z podstaty kamenů, místo aby z nich vybudoval baziliku. Radost mu totiž nemůže poskytnout jeden určitý kámen mezi ostatními, nýbrž určitý obřad kamenů ve zbudované katedrále. Stejně tak rozkládám v rozličné i ženu, jestliže skrze ni neumím číst.
Proč by mi nemělo být, Pane, odměnou, když hledím na manželku, jak nahá spí, a je mi sladko nad tím, jak je krásná a jemných kotníků a vlahých ňader? Ale pochopil jsem tvou pravdu. Je třeba, aby ta spící, kterou už brzy probudím jen pouhým vržením vlastního stínu, nebyla pro mne neprostupnou zdí, nýbrž dveřmi, jež vedou jinam --- a abych ji tedy nedělil v rozličný materiál a nehledal poklad, který zde není, nýbrž abych ji v tichu své lásky svíral pevně svázanou a jednu. jak bych pak mohl být zklamán? Zklamaná je leda žena, jež dostala šperk. Smaragd je krásnější než tenhle tvůj opál. Diamant krásnější nad smaragd. Krásnější nad všechny diamanty diamant králův. Co si mám počít s nedokonalým předmětem, hýčkaným pro předmět sám? Nežiji z věcí, nýbrž z jejich smyslu.
Přesto však tento neumělý prsten, tato uvadlá růže, vyšitá na čtverci plátna, anebo konvice, třeba i cínová, ze které popíjíš se svou milou před milováním čaj, mohou být pro tebe nenahraditelné, neboť to budou předměty kultu. Žádal jsem dokonalost pouze od onoho boha, a patří-li nyní ten hrubý dřevěný předmět k jeho kultu, i on se podílí na jeho dokonalosti.
Stejně tak spící manželka. Budu-li na ni hledět jen pro ni samotnou, brzy mne to omrzí a obrátím se jinam. Není tak krásná jako jiné, má příkrou povahu, nebo je třeba i na pohled dokonalá, ale zase u ní nenacházím ten pravý tón zvonu, po jakém toužím, a když mi řekne "Pane můj, ty", zní to docela jinak než u té druhé ženy, na jejíchž rtech je to hudbou pro srdce.
Má nedokonalá manželko, klidně však ve své nedokonalosti spí. Není tu přede mnou neprostupná zeď. Nejsi cíl ani odměna ani šperk, který má hodnotu jen v sobě a brzy by mne omrzel. Jsi cesta, prostředek a povoz. A kráčet k tomu, abych se uskutečnil, mne nikdy neomrzí.
