Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší stejně hodnotný obsah jako tyto stránky, ale v lepší podobě a s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
i PDF 
.
POZOR!!! Při této příležitosti dáváme mimořádně k dispozici pro prvních 100 zájemců slevový kupón na -50% na e-knihy na novém LD (při objednávce alespoň za 100 Kč před slevou). Kód kupónu je: nld2023
CXXXVI
Jsou zemdlelí a chtěli by ti namluvit, že dnem i nocí žhnou. Lžou však.
Lže hlídka na hradbách, zpívá-li ti dnem i nocí o lásce k městu. Dá před ním přednost polévce. Lže básník, který hovoří dnem i nocí o svém básnickém opojení. Stačí, aby ho trochu rozbolelo břicho, a pustí všechny básně z hlavy.
Lže zamilovaný, jestliže tvrdí, že má dnem i nocí před očima obraz své milé. Dokáže ho od něho odvrátit pouhé kousnutí blechy. Anebo prostě nuda, a on začne zívat. Lže cestovatel, jestliže tvrdí, že je dnem i nocí v opojení svých objevů. Stačí jedna hlubší vlna, a začne vrhnout. Lže světec, jestliže tvrdí, že dnem i nocí nazírá Boha. Tak jako mořský odliv, i Bůh se od něho občas odvrací. A světec je náhle vyprahlejší než kamenité pobřeží. Lžou ti, kdo dnem i nocí lkají nad mrtvým. Proč by nad ním měli dnem i nocí lkát, když ho přece dnem i nocí nemilovali? Byly i chvíle hádek, únavy nebo myšlenek na jiné věci než na lásku. Pravda, mrtvý je přítomnější než člověk živý, neboť je nazírán v jednotě, která přesáhla rozpory. Ty jsi však nevěrný i mrtvým. Ti všichni lžou, neboť nic nepochopili a své chvíle vyprahlosti chtějí zapírat A ty pak začneš pochybovat sám o sobe, protože to věčné ujišťování o jejich horoucnosti tě nakonec přesvědčí, že jsou opravdu tak stálí; a začneš se za svou vyprahlost stydět, a když pak sám propadneš smutku, začneš před pohledy druhých měnit svůj hlas i tvář.
Ale já neznám nic, co by v tobě mohlo být trvalé, krom nudy. A nuda pochází z neduživosti ducha, jenž není s to vyčíst ze stavební hmoty nějakou tvář. Jako když někdo sleduje šachovou hru jen hmotně, aniž ví, že je v ní vepsán určitý problém. Jestliže je ti občas dopřáno, jako odměna za věrnost v kukle, poznat na vteřinu jas hlídky, básníka, věřícího, milence či cestovatele, nenaříkej, že onu strhující tvář neumíš nazírat věčně. Jsou totiž i tváře tak palčivé, že toho, kdo je vidí, sežehnou. Slavnost není pro každý den.
Mýlíš se tedy, jestliže podobné jako ten šilhavý prorok, v němž dnem i nocí doutnal posvátný hněv, odsuzuješ lidi pro jejich navyklá hnutí. Až příliš dobře vím, že v běžném životě poklesá ctnost v pouhý ústupek bincům. Až příliš dobře vím, že v běžném životě poklesají vyšší zákony spravedlnosti v zástěnu špinavých her. Ale co na tom záleží? Vím také, že člověk někdy musí spát Mám si snad tehdy naříkat na jeho nehybnost? Vím také, že strom není ještě květ, nýbrž podmínka květu.
