Antoine de Saint-Exupéry

CITADELA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

LXIII

Ta nechuť ke všemu, co by je přesahovalo. Jejich slova jsou: "Já ..."

A tlučou se do břicha. Jako kdyby v nich kdosi byl, kdo existuje skrze ně. Tak jako kdyby říkaly kameny chrámu: "Já, já, já ..."

A stejně tomu bylo s lidmi, které jsem odsoudil k dobývání diamantů. Pot a drsná dřina je proměňovaly v diamanty a světlo. Oni se však jednoho dne vzbouřili: "Já, já, já!" Tak hovořili. A odmítli být podřízeni diamantu. Už se nechtěli uskutečňovat. Chtěli být váženi pro sebe samé. Místo diamantu dávali za vzor sebe. Byli však oškliví, neboť krásní jsou v diamantu. Kameny jsou krásné v chrámu. Strom je krásný v království. Řeka je krásná v říši. Potom se o ní zpívá: "Ty, jež jsi živitelkou našich stád, pomalou krví našich plání, ty, která vedeš naše plavidla ..." Kdežto oni se považovali za konečný cíl a už je zajímalo pouze to, co by jim mohlo sloužit, a ne nic vyššího, čemu by sloužili sami.

Pobili proto knížata, na prach rozbili diamanty, aby se o ně podělili, a všechny ty, kdo hledali pravdu a mohli by je proto jednou ovládnout, vsadili do žalářů. "Je na čase, aby chrám sloužil kamenům," říkali. A odcházeli v domnění, že těmi kousky chrámu zbohatli, zatímco jen ztratili onu božskou část a změnili se v pouhé trosky.