Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší stejně hodnotný obsah jako tyto stránky, ale v lepší podobě a s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
i PDF 
.
POZOR!!! Při této příležitosti dáváme mimořádně k dispozici pro prvních 100 zájemců slevový kupón na -50% na e-knihy na novém LD (při objednávce alespoň za 100 Kč před slevou). Kód kupónu je: nld2023
LXVII
Jednou ti něco povím o nutnosti či absolutnu, které je božským uzlem svazujícím věci.
Je nemožné hrát se zaujetím v kostky, jestliže kostky nic neznamenají. Ale když někomu přikážu vyplout na rozbouřené moře a on je před naloděním široce obhlíží a těžké mraky zvažuje jako své protivníky, měří vzduté vlny a odhaduje směry větru, nacházejí pro něho všechny ty věci ozvuk jedna v druhé a skrze nutnost mého příkazu, jemuž se neodmlouvá, není tu před ním nesourodá jarmareční podívaná, nýbrž zbudovaná bazilika, a já jsem klenbový svorník, který ji činí trvalou. A až se nalodí a v duchu lodního rituálu bude pak udělovat příkazy zas on, bude velkolepý.
Ale když někdo jiný, komu jsem nic nepřikázal, zatouží projet se po moři --- a může tu křižovat, jak se mu zlíbí, a obrátit se zpátky, kdy ho napadne ---, žádné baziliky nedosáhne a těžké mraky nebudou pro něho zkouškou, nýbrž jen čímsi bezvýznamným jako namalovaný obraz, a sílící nápory větru nebudou proměnou světa, nýbrž jen lehkým pohlazením, a propast vzduté vlny bude jen trápením pro jeho břicho.
To, co nazývám povinností, jež je božským uzlem svazujícím věci, pro tebe může vytvořit říši, chrám nebo panství jen tehdy, pokud v ní nevidíš hru, jejíž pravidla lze po libosti měnit, ale absolutní nutnost.
"Povinnost rozpoznáš především podle toho," říkal otec, "že si ji nemůžeš sám zvolit."
Mýlí se lidé, kteří se chtějí líbit. A kvůli tomu hledí být měkcí a poddajní. Vyjít vstříc ve všem, co se na nich žádá. A ze snahy být takovými, jakými je druzí chtějí mít, ve všem naopak zrazují. Co si mám počít s takovými medúzami bez kostí a tvaru? Vyzvrátím je a pošlu zpět do jejich kalu: přijďte za mnou, až budete zbudováni, i ženu omrzí milenec, ochotný stát se na důkaz své lásky pouhou ozvěnou a zrcadlem. Svůj vlastní obraz nikdo nepotřebuje. Potřebuji tebe, jenž jsi zbudovaný jako pevnost a máš své jádro, na něž narážím. Ty u mne usedni, neboť ty existuješ.
Jen tomu, kdo pochází z říše, se žena stane manželkou a bude mu sloužit.
