Antoine de Saint-Exupéry

CITADELA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

LXXXVII

Nezapomeň, že tvá věta je čin. Ale snášením důvodů mě k činu nepřiměješ. Či snad myslíš, že by mi stačily? Našel bych si proti nim lepší.

Jestliže opustíš ženu, může tě snad získat zpátky hádkou, při níž ti bude dokazovat, že má pravdu? Hádka jen přileje oleje do ohně. Nezíská tě zpátky ani tím, když se ti bude ukazovat taková, jakou jsi ji miloval, neboť už ji takovou nemiluješ. Znám jednu nešťastnici, s níž se muž oženil pro jednu smutnou píseň, a když pak mělo dojít k rozvodu, začala ji zpívat znovu. Ale muže ta smutná píseň rozčilila. Možná, že by ho získala zpátky, kdyby v něm uměla probudit člověka, jakým byl, když ji miloval. Ale k tomu je třeba tvůrčího ducha, neboť jde o to, čímsi člověka obtížit, tak jako do něho vkládám já ono tíhnutí k moři, a je z něho stavitel lodí. A strom pak roste a postupně se člení. A manžel opět zatouží po smutné písni. Chci-li od tebe dosáhnout lásky, probudím v tobě člověka, který je pro mne. Nebudu ti říkat, jak se trápím, tím bych se ti leda zprotivil. Nebudu ti nic vyčítat: právem by tě to rozčililo. Nebudu ti snášet důvody, pro které mě máš milovat, neboť ty žádné důvody nemáš. Důvodem k lásce je láska. Ani se nebudu ukazovat takovým, jakým jsem byl, když jsem probouzel tvou touhu. Neboť už mne takového nechceš. Jinak bych tvou lásku probouzel dosud. Ale vychovám tě pro sebe. A pokud jsem dost silný, ukážu ti takové krajiny, že se mi staneš přítelem. Bylo to pro mne jako šíp do srdce, když mi řekla žena, na niž jsem zapomněl: "Slyšíš svůj ztracený zvon?"

Neboť co ti mohu koneckonců říci? Často jsem usedal na temeni hory a hleděl na město. Nebo jsem v tichu své lásky procházel mezi lidmi a naslouchal jim, jak hovoří. Pravda, slyšel jsem slova, po nichž následovaly činy, například když řekl otec synovi: "Běž a naplň tu nádobu u studánky", nebo když řekl desátník vojákovi: "O půlnoci nastoupíš na stráž ..." Ale vždy se mi zdálo, že tato slova netlumočí žádné tajemství, a kdyby (...)

(......)