Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší stejně hodnotný obsah jako tyto stránky, ale v lepší podobě a s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
i PDF 
.
POZOR!!! Při této příležitosti dáváme mimořádně k dispozici pro prvních 100 zájemců slevový kupón na -50% na e-knihy na novém LD (při objednávce alespoň za 100 Kč před slevou). Kód kupónu je: nld2023
LXXXVIII
Učinil jsem tím krok k poznání štěstí a rozhodl se nad ním zamyslet. Připadalo mi totiž jako plod určitého obřadu, který vytváří šťastnou duši, a ne jako neplodný dar prázdných předmětů. Není totiž možné poskytnout člověku štěstí jako sklizeň. Ani berberským uprchlíkům nemohl otec dát nic, co by je udělalo šťastnými, ale přitom jsem poznal lidi, kteří zářili radostí v té nejdrsnější poušti a nejpřísnější chudobě.
To však neznamená, že bych si myslel třeba jen na okamžik, že se štěstí rodí z osamění, prázdna a chudoby. To vše tě může zrovna tak dobře činit nešťastným. Byl to jen názorný příklad, na němž jasně vidíš, že lidské štěstí je cosi naprosto jiného než hodnota sklizně, které se člověku dostává, a že je toto štěstí naprosto podřízeno hodnotě obřadu.
I když jsem udělal tu zkušenost, že lze vidět šťastné lidi mnohem častěji na poušti, v klášterech a tam, kde přinášejí oběti, než mezi lenivci v úrodných oázách či na takzvaně šťastných ostrovech, bylo by přesto hloupé z toho vyvozovat, že hodnota potravy je v protikladu k hodnotě štěstí. Znamená to prostě jen tolik, že kde je více statků, tam se člověku nabízí i víc možností, aby se mýlil v povaze svých radostí. Opravdu to totiž vypadá, jako kdyby pocházely z věcí. zatímco pramení jen ze smyslu, kterého věci nabývají v určité říši, v určitém příbytku anebo panství. Právě proto se v blahobytu lidé zmýlí mnohem snadněji a mnohem častěji se pachtí za marným bohatstvím. Kdežto na poušti anebo v klášteře žádný majetek nemají, a proto poznávají zcela zřejmě, odkud jim jejich radosti přicházejí, a snáze tedy mohou zachránit i samotný pramen své horoucnosti.
Ale i tady je to jako s nepřítelem, který tě buď zabije, anebo umocní. Najít své pravé zřídlo a zůstat horoucí je totiž možné i na šťastném ostrově či v oáze, a pokud se ti to zdaří, zrodí se nepochybně člověk ještě větší, neboť z nástroje o více strunách se můžeš nadít bohatšího zvuku než z nástroje o struně jediné. Proto i otcovu paláci, kde měl každý krok smysl, dodávalo všechno jeho vzácné dřevo, látky, nápoje a pokrmy ještě víc krásy. Tak jako zlaté ozdoby; v krámě nic neznamenají, ale nabývají smyslu, když jsou vyňaty z beden a rozestaveny po domě, jehož tváři pak dodávají krásy.
