William Shakespeare
překlad: Josef Václav Sládek

SEN NOCI SVATOJÁNSKÉ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

JEDNÁNÍ PÁTÉ

Scéna 1.

Athény. – Palác Theseův.

Vystoupí Theseus, Hippolyta, Philostrates, Panstvo a Družina.

HIPP.: Jest věru podivné, můj Thesee,
co vypravují tito milenci.

THES.: Víc podivné než pravdivé. Já nijak
těm starodávným bájkám nevěřím,
a těmto povídačkám o elfech.
Jsouť u milujících a šílencův
tak vroucí mozky, taká tvořivá
v nich obraznost, že uchopují víc,
než chladným rozumem lze pochopit.
Jsouť šílenec a milenec a básník
jen z obraznosti cele složeni:
Ten ďáblů vidí víc, než peklo širé
jich může pojmouti: to blázen jest;
a milenec, tak právě střeštěn, vidí
vděk Helenin ve tváři cikánské.
Zrak básníkův, jat krásným šílenstvím,
od nebe v zem, od země k nebi bloudí,
a obraznost jak ztělesňuje zjev
neznámých věcí, péro básníka
z nich tvoří podoby a místní byt
a jméno dává větrnému nic.
Tak vznětlivá jest mocná obraznost,
že, chtějíc chopit radost nějakou,
hned chápe posla této radosti.
A v noci, když si bázeň předmět hledá,
jak snadno jest, mít křoví za medvěda.

HIPP.: Leč ve všech této noci příhodách
zas vyprávěných, jedna po druhé,
a v tomto přetvoření myslí všech
se zračí víc, než výtvor obraznosti,
v cos přecházejíc pevné podstaty.
Nuž, buď jak buď, to divné, zvláštní jest.

THES.: Hle, tady přicházejí milenci
jen radostí a vděkem záříce.

Vystoupí Lysander, Demetrius, Hermie a Helena.

Zdar, přátelé! A svěží dnové lásky
vždy srdcí vašich buďtež průvodci!

LYS.: Víc nežli nás to vše ať oblaží
vám cesty knížecí i stůl i lože!

THES.: Již pojďte. – Jaké hry a tance máme,
by zkrátily tří hodin dlouhý věk,
jenž dělí večeři od času k spaní?
Kde správce našich zábav prodlévá?
Co k veselosti připraveno jest?
Či není hry, jež skonejšila by
ta muka jedné trapné hodiny?
Kde jest Philostrates?

PHILOST.: Zde, mocný kníže.

THES.: Rci, jakou na večer máš kratochvíli?
Co za hru? Jakou hudbu? – Kterakž nám
čas líný oklamat než zábavou?

PHILOST.: Zde seznam všeho, co jest uchystáno;
vol Vaše Milost, co chce vidět dřív.

(Podává lístek.)

THES. (čte) : »Boj s Kentaury, jejž k harfy průvodu
má zazpívat athénský kleštěnec.«

To nechci, to jsem vyprávěl své choti
již k poctě svého strýce Herakla.

(Čte.) »Ryk spitých Bachantek, jež rozsápaly
v své zuřivosti pěvce Thrákského«.

To starý kus a hrán byl, jako vítěz
když posledně jsem navrátil se z Théb.

(Čte.) »Mus devatero oplakávajících
smrt učenosti v bídě zemřelé.«

Toť hanlivá a břitká satyra,
jež nehodí se k hodům svatebním.

(Čte.) »Zdlouhavě krátký kus o Pyramu
a jeho Thisbe; velmi smutný žert.«

Žert? A že smutný. Zdlouhavý a krátký!
Toť horký led a též tak divný sníh.
Jak najít soulad v tomto neladu?

PHILOST.: Toť hra, můj kníže, as na deset slov,
z her nejkratší, co kdy jsem uviděl;
však, příliš dlouhá o těch deset slov
a proto zdlouhavá; neb v celé hře
ni jediného slova moudrého,
ni herce není, jenž to schopen hrát.
A smutný, kníže (...)

(......)