Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Před domem Oliviiným.
(Vystoupí ŠAŠEK a FABIAN.)
FABIAN: Máš-li mne jen trochu rád, ukaž mi to psaní.
ŠAŠEK: Milý pane Fabiane, splňte mi také prosbičku.
FABIAN: Vše na světě.
ŠAŠEK: Nechtějte to psaní vidět.
FABIAN: To je, jako dá-li mi někdo psa a náhradou chce mého psa zpátky.
(Vystoupí VÉVODA, VIOLA, CURIO a DVOŘANÉ.)
VÉVODA: Jste z domu hraběnky Olivie, přátelé?
ŠAŠEK: Ano, pane, patříme k jejímu ozdobnému třepení.
VÉVODA: Znám tě dobře; jak se máš, milý brachu?
ŠAŠEK: Abych pravdu řek, pane, lépe se svými nepřáteli a hůře se svými přáteli.
VÉVODA: Právě naopak, lépe s tvými přáteli.
ŠAŠEK: Nikoliv, pane; hůře.
VÉVODA: Jak to může být?
ŠAŠEK: Inu, pane, ti mne chválí a dělají ze mne osla, kdežto moji nepřátelé mi řeknou do očí, že jsem osel; a tak, pane, svými nepřáteli prospívám v poznání sama sebe a od svých přátel jsem klamán; takže má-li se to s rozumným závěrkem tak jako s hubičkami, kde čtyři záporky tvoří dva doklady, tedy se mám hůře se svými přáteli a lépe se svými nepřáteli.
VÉVODA: Aj, to je výborné.
ŠAŠEK: Na mou věru, pane, nikoliv; třeba byste ráčil vy býti jedním z mých přátel.
VÉVODA: Pro mne ti hůře nebude; zde dukát.
ŠASEK: Kdyby v tom nebyla dvojakost, pane, mohl byste z něho udělat dva.
VÉVODA: Ó, dáváte mi zlou radu.
ŠAŠEK: Strčte, pane, pro tentokrát svou dobrotivost do kapsy a dovolte svému tělu a krvi, aby jí byly poslušný.
VÉVODA: Dobře, tedy se dvojakostí prohřeším; tu máš druhý.
ŠAŠEK: Primo, secundo, tertio jest pěkná hra; a praví staré přísloví: „Do třetice všeho dobrého“; tříčtvrteční takt, pane, je dobrá skočná časomíra; a také zvony u svatého Beneše by vám mohly připomenout: jeden, dva, tři.
VÉVODA: Pro ten mžik už ze mne více peněz nevyšaškujete. Dáte-li své paní vědět, že jsem tu a přál bych si mluviti s ní, a přivedete ji sem, snad že to probudí mou štědrost k dalšímu.
ŠAŠEK: Nuže, pane, uhýčkejte svou štědrost, než se vrátím. Již jdu, pane; však nerad bych, abyste mou touhu něco dostat měl za hřích lakoty; ale jak pravíte, pane, nechte svou štědrost podřímnout a já ji vzbudím co nevidět.
VIOLA: Zde, pane, muž, který mne zachránil.
(Vystoupí ANTONIO a SOUDNÍ ZŘÍZENCI.)
VÉVODA: Tu jeho tvář mám v dobré paměti;
leč tenkrát, když jsem posléz viděl ji,
jak Vulkán byla černá války dýmem.
Byl kapitánem pouhé skořápky,
i mělkým ponorem i velkostí
vše bezcenné, leč s ní v tak zhoubný boj
se utkal s naší lodí nejtěžší,
že samou závistí i hlasem těch,
jimž ztráty činil, slávy pokřikem
byl čestně pozdravován. – Co je s ním?
PRVNÍ ZŘÍZENEC: Orsino, to jest ten Antonio,
jenž zajal Fénixe, když s nákladem
plul z Candie, a týž, jenž palubu
ztek lodi Tygra, když váš bratranec,
mladistvý Titus, přišel o nohu.
Zde v městě, studu, řádu vzdoruje,
ve rvačce soukromé byl postižen.
VIOLA: On, pane, prokázal mi laskavost
a pro mne tasil; ale nakonec
mne prapodivnou řečí pokáral;
vím, že to (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky