William Shakespeare

VÁŠNIVÝ POUTNÍK
recenze
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Recenze

Postava Poutníka zobrazuje snad Shakespeara samotného. Vášnivý poutník cestuje po zemi a zamiluje se do krásné dívky. Uvědomuje si svůj vyšší věk, i to, že má manželku, ale nemůže si pomoci. Dívka, které skládá svou přízeň je však zamilována do mladého (a nepříliš zkušeného) rytíře. Dívka řeší dilema - vybrat si mladého rytíře, nebo starého mistra? Jinoch však před dívkou nakonec prchá a tak Poutník přichází ke slovu. Již v začátku díla zapomíná na slib věrnosti své ženě a je stržen silou lásky k mladé šlechtičně. Nakonec však o její přízeň přichází. Zatímco přibližně polovina díla se nese v lyrickém duchu, nyní si Poutník stěžuje na svůj neúspěch a trápí se jím. Právě v tenhle okamžik líčí své chyby a ukazuje, co udělal špatně a co by měli muži dělat lépe. Znovu nabízí svou lásku, ale kvůli svému věku je odmítnut. Na jiném místě Shakespeare popisuje propastné rozdíly mezi mládím a stářím. Nakonec se duševně vyrovnává, ví, že žena, do které se zamiloval je podlá a klamavá, z čehož vychází i verše v závěru díla : "Každý, kdo ti lichotí, v bídě druhem není ti, slovo snadné, vítr v letu, věrnost těžko najde se tu: každý bude přítel tvůj, co mít budeš jeho hůj, když však dojdeš korun ke dnu, nikdo nedá ti ni jednu. Marnotratník je-li kdo, štědrým budou zváti ho a tak vznášet v lichocení: 'Škoda, že on králem není!' Skloněn-li je ke zlému, možnost ihned dá se mu, milovníkem je-li žen, bude jimi obklopen. Leč jak Osud zchmuřen tmavě, sbohem jeho velké slávě. Kdo se k němu třeli spíš, nebudou stát o něj již. Ten, kdo je tvůj přítel vskutku, pomůže ti v nouzi, smutku, trudíš-li se, bude lkát, bdíš-li ty, on nemůž spát, jakákoli buď tvá strast, ponese z ní aspoň část. Z toho poznáš ve svém kruhu škůdců med a věrnost druhů."Veršované dílo je psáno starobylým a velmi složitým jazykem, básník často střídá pohledy a místa, postavy pojmenovává přirovnáními, odkazuje se na středověké a starověké básníky. Z těchto důvodů mi nebylo dílo příliš srozumitelné a nejsem si jist, zda jsem jej správně pochopil.