Gary Snyder

Od roku 1948 začal studovat antropologii a mytologii na portlandské Reed College. Studiu se moc nevěnoval, hned první rok odjel do New Yorku a část roku strávil jako plavčík na moři. Však zájem o tento obor převládl a roku 1951 studium dokončil jako bakalář svobodných umění. Hned odjel pracovat do lesů v indiánské rezervaci ve Warm Springs jako odsekávač větví. Později pracoval jako strážce požárů na Crater Mountain v Kaskádových horách. Na podzim odjel do San Franciska, kde ho očarovala nenapodobitelná kulturní a společenská atmosféra.

Studium čínštiny, japonštiny a zenu jej přivedlo do Japonska roku 1956, kde s krátkými přestávkami pobyl deset let. V roce 1985 se Snyder stal profesorem na kalifornské univerzitě v Davisu.

Intenzivně se zajímal o buddhismus, šamanismus a přírodní kultury, což obohatilo jeho anarchistické odmítání centralistických způsobů vlády a dovedlo jej k vytvoření originální teorie života v soběstačném společenství, kterou si také mohl vyzkoušet v 70. letech v komuně na japonském ostrově Suwa-no-se a později tak žít v kalifornském společenství San Juan Ridge v pohoří Sierra Nevada.

Snyder obdržel v roce 1974 za sbírku Želví ostrov prestižní Pulitzerovu cenu. Napsal také velké množství esejů, které uváděly do souvislostí jeho básnickou tvorbu a náhled na kulturu, komunitní experimenty a životní prostředí. K nejznámějším sbírkám esejů patří Praxe divočiny (1990) nebo Místo v prostoru (1995).