Ludvík Souček

CESTA SLEPÝCH PTÁKŮ
recenze
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Recenze

Vše začíná v pražské nemocnici, kde se chirurg, mj. také biolog a milovník tajemství a dobrodružství Jiří Kameník seznamuje, jakožto se svým pacientem s islandským doktorem Gundmundurem Bjelkem. Shodou okolností nacházejí oba doktoři společnou zálibu v broučkách a navzájem si vyměňují exempláře. Jednoho dne Jiřího překvapí zásilka z Islandu, která obsahuje Leptodriny v neobvyklých velikostech, jejichž nalezištěm byl označen kráter Sneffels. Dr. Kameník si také vzpomíná, že se o zmiňovaném kráteru dočetl v knize J. Verna ´Do středu země´. Otázkou však zůstává, jak mohl Verne tak věrohodně popsat prostředí ledové země, když v žádném dostupném životopisu nebyla, byť sebemenší zmínka o Verneho pobytu na Islandu. Pomocí korespondence se svěřuje se svými pochybnostmi islandskému příteli. Ten ho však přesvědčuje, že Jules Verne na Islandu skutečně jistou dobu pobýval. Zanedlouho je dr. Kameník Islandskou vědní společností pozván na ostrov za účelem výzkumu tamějšího hmyzu v oblasti Sneffels.

Společně s českou fotografkou Alenou Královou, dr. G. Bjelkem a zkušeným jeskyňářem Leifem Thorgennem podnikají výpravu pod názvem VAI ( Verne a Island ).

Po strastiplné cestě sněhovými závějemi a ledovými vichřicemi se přecejenom dostanou na vrchol Sneffels, odkud podnikají další výzkumnou akci do Díry svatého Patrika. Setkávají se s nástěnnými obrazy znázorňujícími kostry a ´slepé ptáky´, vytepanými do skály žlutobílou rudou. Později výprava zjišťuje, že se jedná o silně radioaktivní kov, jež může při větší míře ozáření způsobit i smrt. Také se prokázalo, že radioaktivní paprsky dopadající téměř do celého prostoru jeskyně způsobily vznik ne nových druhů, ale mutace Leptoderinů.

Při dalším sestupu Dírou sv. Patrika narazili na modrofialové figury vypodobené z neurčené plastické hmoty, jež věrně napodobovala nejen záhyby šatu, ale i způsob tkaní látek, drobné kazy i trhliny v látce či obuvi. Dále se čtveřice ocitla u podzemního slaného jezera, kde objevili láhev zahrabanou v písku skrývající zprávu J. Verna ( důkaz, že zde opravdu byl ), varující před stroji jež se nacházejí nedaleko v hloubi jeskyně. Touha po dalším objevování jim však nedala a i přes rázná varování pokračovali v sestupu. Zanedlouho se setkali s ´obrazovkou´-skála na níž se promítali jednotlivé etapy historického vývoje pravděpodobně jiné civilizace, skýtající různé nestvůry, se kterými se zanedlouho setkali. Při průchodu jednoho z jeskynních dómů byli napadeni obrovskou potvorou vzdáleně připomínající černou chobotnici o velikosti desetipatrového domu. Nestvůra zaútočila silným radioaktivním paprskem vycházejícím z jednoho chapadla.

Nepříjemné střety s podivnými živly a pomalu docházející zásoby donutily stále zvědavé nadšence ke zpáteční cestě. Dokázali své. Nejenže se stali slavnými průzkumníky téměř nedostupné jeskyně, ale také. A to především, zachránili lidstvo před katastrofou. Kovy z nichž byly vytepány obrazce do skály byly transurany. Měly být použity k výrobě zbraní. Nikdo však netušil, že jejich radioaktivita je tak velká, že by mohla způsobit i zánik celé planety. A tak se stal islandský kráter Sneffels namísto vojenským objektem, přísně chráněnou přírodní památkou Islandu.