Antonín Sova

VYBOUŘENÉ SMUTKY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Duše a luza

I.

 Bolestně zvířenou píseň
 smutnému potomstvu
 smutného Století
 před jitrem zpívám.
  
 Zpívám ji v bezhvězdném šeru
 století. Zpívám ji Věčnu.
 Odvrácen od luzy. Sobě
 také ji zpívám.
  
 Lidská krev dávno v ní zraje
 k prolití. Za něco mříti!
 Chce se zas kouřit k slunci,
 v tajemný prostor.
  
 Zpívám tu bolestnou píseň:
 tyranům slávu a chválu!
 Luze vždy velký je tyran
 větší než Bůh!
 

II.

 Duše, ty pokřtěná svatou
 vznešenou Anarchií,
 ještě tvůj trůn je prázdný,
 bezlidná země.
  
 Či už jsi doznala zdrcena,
 že nelze nahradit bohů
 davům a trpícím srdcím
 rozumem čistým?
  
 Že nelze rozsvítit světel
 v ubohých lebkách davu,
 kde je tma chladná jak v studnách
 s mrtvolou na dně?
  
 Ustává raněna často
 v revolučním svém vzmachu,
 kladivo přestává bušit
 nad stropy zemí.
  
 Viklajíc trůny králů,
 budovou železných říší,
 papežů zlatými křesly,
 umdlívá často.
 

III.

 Nebo tam, v obrovských říších,
 pod žárem pochodní rudých
 bdělých a vztyčených hlídek
 přežitých mravů,
  
 surové, střísněné krví,
 barbarství, začátek bídy
 a konec Bídy a jádro
 bolesti každé
  
 ještě bdí, čekajíc chvíle
 zahřmění bubnů a polnic,
 poplašné vzepjetí koní
 na povel králů,
  
 zase bdí, myslíc již tupě
 na smutné zajatce, města
 zbořená, na bílé domy
 hořící nocí, - 
  
 buržoa v dobráckém klidu
 mapu tam vykládá dětem,
 v županu zeleném schoulen
 (...)
(......)