John Steinbeck
překlad: Jiří Valja

TOULKY S CHARLEYM
ukázky
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Když jsem byl ještě moc mladý a táhlo mě to někam jinam, dospělí lidé mě ujišťovali, že dospělý věk mě z takových laskomin vyléčí. Když jsem byl už věkem dospělý, předpisovali mi jako lék střední léta. Ve středních letech mě ujišťovali, že mou horečku utiší zralejší věk, a když je mi teď osmapadesát, snad se o to postará stáří. Nic nepomáhá. Čtyři chraplavé hvizdy lodní sirény ještě stále způsobí, že se mi na zátylku rozježí vlasy a nohy začnou podupávat. Hluk tryskáče, zabíhajícího se motoru, dokonce i dusot okovaných kopyt na dlažbě ve mně vyvolá to odvěké rozechvění, sucho v ústech a nepřítomný pohled, rozpálí se mi dlaně a žaludek se začne vysoko vzpínat v kleci žeber. Jinými slovy se to se mnou nijak nelepší; a ještě jinými slovy vandrák jednou, vandrák vždycky. Obávám se, že tahle nemoc je nevyléčitelná. Zaznamenávám to tu ne jiným pro poučení, ale abych to vyložil sám sobě.

Když se začne zmocňovat vrtošivé hlavy virus neklidu a silnice někam pryč odtud vypadá tak široká, přímá a lákavá, oběť si nejprve musí sama v sobě najít správný a dostatečný důvod k odchodu. To není pro zkušeného vandráka nic těžkého. Vypěstoval si v sobě celou zahrádku důvodů, z které stačí jenom utrhnout. Dále si musí naplánovat svou cestu v prostoru a čase, zvolit si směr a cíl. A konečně se musí na svou túru vybavit. Jak jet, co si s sebou vzít, jak dlouho se kde zdržet. Tenhle úsek je v tom všem nezbytný a nesmrtelný. Vykládám to jenom proto, aby se nováčkové vandráckého stavu nedomnívali, že to objevili oni, jak se to domnívá mládež pod dvacet let při svém prvním a novopečeném hříchu.

Jakmile si cestu naplánujeme a vybavíme se vším potřebným, čímž se všechno rozběhne, nastoupí a převládne nový činitel. Výlet, lovecká výprava, výzkumná expedice se promění v celek odlišný od všech jiných cest. Získá svou vlastní osobitost, temperament, individualitu, jedinečnost. Cesta je jako člověk; žádné dvě nejsou stejné. A všechny plány, záštity, chytristiky a nátlak jsou bezvýsledné. Po letech zápasu poznáme, že se nepouštíme na cestu; cesta se pouští do nás. Průvodci, jízdní řády, rezervovaná místa, to všechno zakořeněné a nevyhnutelné, se roztříští na kusy o individualitu naší cesty. Teprve když si puncovaný vandrák tohle uvědomí, může se uklidnit a vyrovnat se s tím. Teprve pak odpadne všechno zklamání. V téhle věci se cesta podobá manželství. Domnívat se, že se dá nějak určovat, povede bezpečně k omylům. Cítím se už lépe, když jsem tohle řekl, ačkoli to pochopí jenom ti, kdo to prožili.