Zdeněk Svěrák

TMAVOMODRÝ SVĚT
ukázky
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Obraz 29

Letiště Fowlmere (plocha)

 

Větrný pytel se líně nadouvá.

Z gramofonu na kličku, který spočívá v trávě pod křídlem letadla, tiše a chraplavě zní moravská lidová píseň.

Sláma si čte. Vojtíšek leží na zádech a pozoruje mraky. Nebeská pára se líně valí a přeskupuje.

O list vrtule se opírá pilot Sysel a trvale se usmívá jako u fotografa. Ale není fotografován, je kreslen pilotem Králíkem. Písnička začne skomírat. Sysel se skloní ke kličce a několikerým otočením skladbu vzkřísí.

"Ne…ne…nehejbej se!" kárá Tamtam svůj model a s jazykem mezi zuby soustředěně kreslí.

Opodál sedí ve stínu stíhačky Machatý a zkouší Mrtvého z orientace podle anglických hodin.

"Six o´clock."

Mrtvý ukáže přímo před sebe.

"Twelve o´clock."

Natáhne ruku před sebe.

"Ten o´clock."

Vytočí ji o dvě hodiny doleva.

Vtom Machatý spatří na nedaleké pěšině dvě dívky v uniformách příslušnic WAAF a zahlásí. "Two o´clock ženský." Sebere se země svou čepici:

"Promiň, Bédo,…" Jak se narovná, praští se o křídlo  do hlavy až to zaduní. "…ale čtrnáct dní bez lásky, to je o zdraví." Vyrazí za dívkami a cestou si bolavé místo ještě mne.

Moravák Sysel se neudrží a musí si zazpívat s gramofonem:

 "V širém poli studánečka kamenná a v něj voda, voděnka…"

"Ne…ne…nehejbej se furt! Zrovna ti dělám hu…hu…hubu, " rozčiluje se Tamtam. "Kluci, pojeďte někdy k mo…moři. Já se nikdy ne…nekoupal v mo…moři."

"Víš, jak je studené?!" namítne Sysel.

"Aspoň nohy si na…namočit…"

Machatý se teď zastavil s dívkami uprostřed trávníku.

Vojtíšek je pozoruje.

"Hele, Seno. Co jim asi říká, člověče?"

"Balí je," řekne Sláma.

Teď se obě dívky smějí a – světe, div se – odcházejí s Machatým k dřevěným budovám na opačné straně letiště.

"Ty, jo!" vydechne Vojtíšek. "Mě by daly určitě facku."

"Nesmíš je vylekat. Machatý se jich nejdřív zeptá na cestu. Třeba kde je kantýna."

 "On neví kde je kantýna?"

"Jenom jako, rozumíš. Ženský ti rádi pomůžou, když seš v nouzi a necejtej se přitom nijak ohrožený. A tím se překoná ten první ostych jejich," vysvětluje Sláma.

"To víš od Machatýho?" žasne Vojtíšek a závistivě pozoruje trojici.

"To ví každej," řekne Sláma a vrátí se ke své knížce.

"Dobrý." Uznale pokyvuje hlavou Vojtíšek. "Ta angličtina bude nutná tady."

 "Dyť si není vůbec podobnej," porovnává Mrtvý Tamtamovu kresbu se skutečností. Je to dílo ne příliš talentovaného dítěte. Sysel má krátké nohy, dlouhé ruce a obličej nenese jedinou stopu jeho podoby.

"Ty…ty do toho ne…nekecej, Mrtvý. Já se jmenovat Mrtvý, tak ne…nelezu do letadla a za…zalezu rovnou pod zem," bání se Tamtam neférovým útokem na kamarádovo pravda dost nešťastné jméno.

Sysel už to nevydrží a jde se na sebe podívat.

"No toto!" řekne v úžasu. "Ty dobytku, to su já?"

"Věnuju ti to," řekne bezelstně Králík, sbalí čtvrtku do ruličky a podá mu ji.

"Já se hodinu usmívám jako blbeček! Tím můžu akorát strašit děti, ty talente!" začne Sysel honit Králíka po trávě a mlátí ho do hlavy ruličkou.