Jonathan Swift

Swift studoval na latinské škole v Kilkenny a v letech 1682-1686 absolvoval Trinity College v Dublinu. Aby se dostal do Anglie, přijal roku 1688 místo sekretáře anglického státníka a diplomata sira Williama Templea. Na jeho doporučení se dal později vysvětit na kněze. Za svého dlouhého pobytu na Templeově venkovském sídle získal Swift solidní vzdělání a politický rozhled, poznal řadu významných osobností a sám začal psát.

V roce 1713 založil v Londýně spolu s básníkem A.Popem Škrabákův klub, kde se scházeli toryovští (konzervativní) satirici a dramatici, kteří útočili na válečnou politiku vévody z Marlborough. Psal pro toryovský časopis The Examiner. Templeově smrti roku 1699 a návratu do Irska vykonával místo děkana v katedrále sv. Patricka v Dublinu. Roku 1702 získal na dublinské universitě Trinity College titul doktora teologie. V Irsku pak strávil zbytek svého života. Často také jezdil na delší pobyty do Londýna, kde se díky svým politickým pamfletům stal známou osobností.

Nejvýznamnějším dílem spisovatele jsou bezpochyby čtyřdílné Cesty k rozličným dalekým národům světa aneb Gulliverovy cesty, ve kterých se Lemuel Gulliver, ranhojič a později kapitán, hnán touhou po dobrodružství a poznávání neznámých krajů, vrhá do jedné plavby za druhou, aby vždy skončil na neznámém ostrově plném podivných lidí. A tak se dostane do Liliputu, Brobdingnagu, Laputy, Balnibarbi, Luggnaggu, Glubbdunbdribu a nakonec i do země Hvajninimů. Swift zde kritizuje nejen anglickou společnost, její chamtivost a prolhanost, ale i chyby celého lidského pokolení. Nejtvrději se tak děje ve čtvrté knize, kde jsou lidé srovnáváni s bezchybným a ideálním druhem Hvajninimů.

Ve 30. letech Jonathan Swift onemocněl, dokonce i oslepl a byl postihnut šílenstvím. Zemřel roku 1745 v Dublinu.