Lev Nikolajevič Tolstoj

Po jejím skončení odcestoval Tolstoj do Evropy a zanedlouho se znovu vrátil do rodného kraje. Zde se snažil zlepšit sociální situaci zdejších občanů. Dětem založil školu, psal učebnice. Zastával nenásilný styl vyučování, který přihlíží k individualitě dětí. Tolstoj se v roce 1862 oženil. Vzal si mladou dívku ze šlechtického rodu.Jejich povahy však byly velmi rozdílné, proto si vzájemně neporozuměli. Ke krizi v manželství přispěl Tolstoj svými častými nevěrami a psychickým týráním. Nutil ženu číst jeho deníky, byl impulzivní, panovačný, neschopný dokončit započaté projekty. Jeho duchovní vývoj se ubíral složitými cestami.

Tolstoj odmítal carismus, soudobé pravoslaví, ale i liberalismus evropského západu a průmyslový pokrok. Západní společnost považoval za nelidskou a krutou. V osmdesátých letech opustil společnost ze které pocházel, snažil se zařadit mezi mužiky a to jak fyzickou prací, tak stylem oblékání. Usiloval o návrat patriarchátu. Jeho životním krédem bylo“neprotivit se zlu násilím“. Snažil se zdůraznit potřebu mravní výchovy v umění, zavrhoval moderní umělce, jako byl Baudelaire. Velkým obdivovatelem Tolstoje byl T.G.Masaryk, který si s ním dokonce dopisoval.

Svými názory a chováním si Tolstoj proti sobě poštval rodinu a byl nucen v roce 1910 rodnou obec opustit. Cestoval vlakem aniž věděl, kam chce vlastně jet. Při tomto cestování onemocněl a zemřel v jedné opuštěné stanici.

Tostoj byl všestrannou literární osobností. Psal díla prozaická, dramatická, ale byl také publicistou, myslitelem, filosofem a pedagogem. Literární dílo Tolstoje je tedy velmi různorodé, stejně tak jako jeho život. Základní Tolstojovou tezí bylo neprotivení se zlu násilím a celkové nenásilí a tato teorie se také prolíná celým jeho dílem. Jedním z hlavních významů L. N. Tolstoje je, že se jako jeden z prvních autorů pokusil ruskou literaturu příblížit západní civilizaci, což se mu svým způsobem také podařilo.