Josef Kajetán Tyl

FIDLOVAČKA
ANEB ŽÁDNÝ HNĚV A ŽÁDNÁ RVAČKA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Výjev sedmý

Cibulčini. Pak Hvězdoleský – na to vdova Klinkáčková a Hubínek. Ondřej s Jirkou a Honzou.

'CIBULČINI(černý flíček na tváři – psíka na ruce – klaní se již u dveří)

Paničky a pánové – drahocenná paní sousedko – vy jste dovolily -

MASTÍLKOVÁ (taktéž naproti ní s poklonami)

O ich bitt inne, mamzel Cibulkova – nedělejte velky umštonty -

CIBULČINI (se klaní)

O – já jsem celá bez sebe -

MASTÍLKOVÁ (taktéž)

Ich bitt eine – jako doma, jako doma -

CIBULČINI

Dovolte, drahá paní – já jsem si také mého Amorka přinesla.

KOZELKA

Roztomilá familie.

HVĚZDOLESKÝ (nahrbatělý – přiskáče)

Hvězdy a sluncata – klaním se vám vespolek. (Dámám líbá ruce – Mastílkové). Jsem vám životem zavázán -

MASTÍLKOVÁ

Bitt inne – jako doma.

HVĚZDOLESKÝ (k Lidunce)

Topím se v rozkoších.

LIDUNKA

Jen se neutopte. Co by řekly pražské čtenářky?

HVĚZDOLESKÝ (Klinkáčkové)

Jsem celý pryč – (po zadu Kozelkovi na nohu šlápne) – Prosím o dovolení -

KOZELKA (sebou cukne)

Rádo se stalo – I bez potěšení.

KLINKÁČKOVÁ(ráda se utrhuje)

I pozdrav tě Bůh! - respekt cu melden!

MASTÍLKOVÁ (běží jí naproti)

I kris ti Gott! No, to si se s dobrou potázala, že jsi paty z domu vytáhla.

KLINKÁČKOVÁ

Také jsem ti ještě někoho přivedla – milá Tondo!

HUBÍNEK (lenivý břicháč, stojí na prahu)

Jsme už na místě? - Bodejž do kýty! Nechce mi to nijak ubývat. - Pozdrav Bůh!

KOZELKA

Dejž to Pánbůh!

(Ondřej s Jirkou a Honza se vrací.)

MASTÍLKOVÁ

Ich bitt inne – ist mir olemol cu fraidikait – ale jako doma – jako doma! (Točí se mezi ostatními.) Moje lidi je jim už bekont -

VŠICKNI (se kloni)

O – o!

MASTÍLKOVÁ

To je pan Dudec – nastávající pán mojí slečny tetinky -

VŠICKNI (se kloní)

A – a!

LIDUNKA

Paní teta je veselého rozmaru, o pánovi ani já – a zajisté ani jemnostpán neví.

DUDEK

O Selmerei!

MASTÍLKOVÁ

- tuto panna z Cibulky -

CIBULČINI

- Cibulčini, první zpěvačka u zdejšího divadla.

KOZELKA

Před dvaceti lety.

MASTÍLKOVÁ

A tady pan z Hvězdolesku -

HVĚZDOLESKÝ

- literator, spisovatel, divadelní recensent, humorista -

KOZELKA

A tak dále, a tak dále!

HUBÍNEK

Ale snad abychom si sedli, selátka!

VŠICKNI

Ano, ano – sedněme si.

KOZELKA (Jiříkovi a Honzovi)

Sesle, sesle! Nemyslete, že to jsou jesle, a vy u nich zvířátka.

(Ondřej ukazuje Jiříkovi a Honzovi, jak sesle – do půl kola totiž – postaviti mají.)

MASTÍLKOVÁ

Bitt inne – nedělaj' žádné kumplementy – jako doma – pane z Hvězdolesku -

(Všickni se zatím po mnohých poklonách usadí).

KOZELKA

Tak – moji nejlaskavější – a nyní, když se takto v bázni boží sedí a do očí hledí – dovolte se zeptat, co je nového?

(Rychle po sobě):

CIBULČINI

Dnes máme novou operu.

KLINKÁČKOVÁ

Ječmenu přiráží.

LIDUNKA

Dnes prý je veliký sněm v blázinci.

KOZELKA

Ale ne?

HVĚZDOLESKÝ

A já bych o tom nevěděl?

HUBÍNEK

Vepřovině přiskočilo.

(...)

(......)