<<< Zpět na Literární doupě - přehled všech autorů a knih
Výjev šestý
Ondřej táhne za sebou Šivelesa. Kozelka.
ONDŘEJ
- Sprich, sag es noch einmal – du herzzerfleischende Tiegerseele! Hast du sie geschaut – so was man sagt – geschaut?
ŠIVELES
- Wai – machen sie kein Spass! Hab ich sie geschaut – so hab ich sie geschaut. Tuhle stála panna Markytka – tuhle stál pan baron – tu mu -
ONDŘEJ
- Oh!
ŠIVELES
- Tu mu padla okolo krku -
ONDŘEJ
- Schweige – halte ein! - Hrom uhodil!
KOZELKA
- A div mě nezabil! To je ukrutné!
ŠIVELES
- Co je ukrutné? Hab ich gedacht, že vám budu pěknou novinu o dobrej známej povídat – a vy mně cucháte, jako žok vlny.
KOZELKA
- Smetí plný! Celé nebe jste panu Ondřejovi pokazil.
ŠIVELES (dívá se po nebi)
- Was soll das heissen – pokházil? - A na nebi ani mráčku!
KOZELKA
- O vy chytrý ptáčku! - Panna Markyta je pětadvacet let páně Ondřejovou nevěstou.
ŠIVELES
- Wai geschrien! Das war dumm! - (blíží se k Ondřejovi.) Pane Ondžeje! Ne tak hlavu sklopovat. Snad jsem dobře nekoukal – a jestli jsem dobře koukal – nebyl panna Markytka hodna. Wiessen sie, was ich würde thun an ihrem Fleck? Singen würde ich – la la, la la! - Nichts für ungut – soll ich leben! (odejde.)
KOZELKA
- Ondřeji – pane Ondřeji!
ONDŘEJ (dá se rázem do hořkého pláče)
- Das also ist die Frucht vom 25-jährigen Baume treuer Liebe? O hruško červivá! - Sie ist dahin – unwiederbringlich!
KOZELKA
- Zpropadená věc to je – ale co dělat? - Zapomenout na ni, bude nejlepší!
ONDŘEJ
- O mein bester Herr Kozelka, was können sie sagen von zapomenout? Was man 25 Jahre, so zu sagen – o! Lassen sie mich an ihrem Herzen Trostung finden! (vrhne se mu na prsa)
KOZELKA
- Vyplačte se – vytlačte to! Moje srdce je útrpné dobrotisko, to snese hodnou záplavu.
ONDŘEJ
- Aber – ich will keine Gesichter schneiden; ich will singen – lala, lala! - und sie den Qualerlein ihres Gewissens überlassen! Freund, Bruder Kozelka! Willst du mein Helfershelfer sein?
KOZELKA
- Nepůjde-li o krk?
ONDŘEJ
- Was ist ein krk? - Ich werfe ihn weg, hab ich doch sie verloren! - Vor Allem müssen wir aber dahin arbeiten, das die Lidunka den Baron heiratet.
KOZELKA
- Což pak jste ji Jeníkovi neslíbil?
ONDŘEJ
- Mein Schmerz ist mit der nächste. Bekommt sie den Baron – das falschgezüngeite Thier! - geht die schlimme Sieben mit leeren Händen aus – und mein Triumph ist fertig!
KOZELKA
- Fertig! - (stranou) Ta historie se mi začíná líbit. Bude-li vyšeptalý milouš proti Jeníkovi – budu já pro Jeníka – tím dříve mu k ženě pomůžu. Děj se jak děj! - pilulky pro smích budou to vždycky.
ONDŘEJ
- Nun – Freund Kozelka? - Haben sie – hast du überlegt?
KOZELKA
- Unterflek – já jsem váš, tělem i duší!
ONDŘEJ
- Freue dich, verkannte Tugend – du hast ein Terno gemacht! - Komm an meinen Bussen!
KOZELKA (mu padne do náručí)
(...)
(......)
[Listovat]
[Obsah]
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky