Josef Kajetán Tyl

STRAKONICKÝ DUDÁK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

VÝSTUP 12.

Vocilka, předešlí, později zjevení Lesany, Rosavy a víl.

 

VOCILKA: Hromské bludičky mě celého pomátly. Já se vám točil na místě jako vrtohlavá ovce. A to věřím, objímat bych také dovedl.

ŠVANDA: Tak utíkej, až někoho najdeš!

VOCILKA: To nespěchá, já zůstanu s tebou.

ŠVANDA: Holečku, uděláš nejlíp, když půjdeš se svou princeznou a doktorem Faustem rychle do světa – než najdu někde hůl. Viď, Dorotko zlatá?

VOCILKA (uhýbá ze Švandovy blízkosti a zavadí nohou o dudy): U čerta, co je tohle? Shodil dudy, aby se mu lepší objímalo? Jen sem pojď, ty zázračný inštrumente! (Chce dudy zdvihnout, ale marně; lopotí se s nimi však tolik, že vzbudí Švandovu pozornost.)

ŠVANDA: I ty malý podvodnický cekretáři, chtěl jsi ukrást dudy? Jen si je vem.

VOCILKA: Když já je nemohu zdvihnout.

ŠVANDA: Věru, nebyly vždycky lehké.

DOROTKA: Ale hrály vždycky tak, jak ty jsi cítil. Zkus to, jen si je zas vezmi, na tobě záleží, jak zahrají. (Pomáhá Švandovi s dudami.) Vždyť není těžké je zdvihnout.

ŠVANDA (si bere a zapíná dudy): Tak jakou, má zlatá Dorotko?

VOCILKA (zlostně mávne rukou): Achich! Tady už je moje písnička u konce. (Odejde.)

DOROTKA: Zahraj nějakou novou, docela tichou –

ŠVANDA: O nás, o tobě, a – o mamince, slyší-li nás –

 

(Za tiché písně jdou dopředu, mlha se rozptýlí v krásném jitru, snad na kraji polí, a za ptačího zpěvu, který (...)

(......)