Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Pencroff, Harbert a Gedeon Spilett zůstali v šeru tiše stát. Pencroff pak hlasité zavolal.
Žádná odpověď.
Námořník zapálil křesadlem třísku. Světlo ozářilo na chvíli chatrč, která se zdála docela prázdná. V pozadí stálo hrubé ohniště se zbytky popela a s otepí suchého dříví. Pencroff hodil zapálenou třísku pod otep; klestí chytlo a vzplanulo vysokým plamenem.
Námořník a jeho dva druhové spatřili rozházené lůžko, jehož vlhké a vybledlé pokrývky dokazovaly, že jich nebylo už dávno používáno. V koutě u ohniště stály dvě zrezavělé mísy a převrácený hrnec. Ve skříňce visel zplesnivělý námořnický oděv. Na stole ležel cínový příbor a vlhkem rozežraná bible. V koutě se válelo několik nástrojů: lopata, motyka, špičák a dvě lovecké pušky, z nichž jedna byla zlomená. Na polici stál dosud netknutý soudek prachu, soudek olova a několik krabic puškových zápalek. Vše bylo pokryto silnou vrstvou prachu, který se zde ukládal zřejmě po mnoho let.
„Není tu nikdo,“ řekl novinář.
„Nikdo,“ potvrdil Pencroff.
„Tato místnost byla obývána před mnoha lety,“ dokončil Harbert.
„Ano, před velmi dávnou dobou,“ souhlasil novinář.
„Pane Spilette,“ řekl Pencroff, „což kdybychom místo na lodi přenocovali v této chatrči?“
„Máte pravdu, Pencroffe. A vrátí-li se sem její majitel, tím lépe. Nebude jistě litovat, že našel své místo obsazené.“
„On se však nevrátí,“ pokrčil námořník rameny.
„Myslíte, že už ostrov opustil?“
„Kdyby byl ostrov opustil, byl by si vzal s sebou nástroje, zbraně a předměty, které jsou posledními zbytky trosek. Ne, ne! Ten ostrov neopustil,“ opakoval přesvědčeně námořník. „I kdyby byl odplul na člunu vlastní výroby, nebyl by tu nechal tak nezbytné věci. Ne, on je na ostrově!“
„Živ?“ ptal se Harbert.
„Živ nebo mrtev. Jestliže však zemřel, nemohl sám sebe pochovat; pak najdeme aspoň jeho pozůstatky.“
Plavci se tedy rozhodli přenocovat v opuštěné chatrči. Zásoba dříví u ohniště jim postačí na celou noc. Zavřeli dveře a sedli si na lavici. Hovořili málo; spíše přemýšleli. Byli v takovém rozpoložení, že ve všem něco viděli a slyšeli. Pozorně naslouchali každému zvuku zvenčí. Nebyli by bývali překvapeni ani tím, kdyby se byly dveře náhle otevřely a dovnitř vešel člověk. Byli by trosečníkovi stiskli ruku a řekli mu, že tu na něho čekají přátelé.
Nic se však neozvalo, dveře se neotevřely a hodiny míjely v naprostém tichu.
Noc se zdála strašně dlouhá. Jen Harbert si na dvě hodiny zdříml, protože ve svém věku spánek potřeboval. Všichni toužili po tom, aby už mohli pokračovat v prohlídce ostrova, který musí prohledat ve všech koutech. Pencroffovo vysvětlení bylo asi správné. Obyvatel chatrče tu jistě zahynul. Jinak by tu byl nenechal nástroje a zbraně. Museli tedy najít jeho pozůstatky a pohřbít je.
Svítalo. Pencroff s kamarády se ihned (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
